Nejzapádnější bod ČR

kategorie: asi do aše, v klidu v lidlu
publikoval: trumberto & zmrd
datum a čas: 05-10-2016 08:15:55

Pátek 16.09.2016 - Plzeň až Aš, kde už máme až až

Původně jsme se měli sejít už ve čtvrtek večer, ale to bych nesměl být já, aby nedošlo k nějaké změně. V pátek ráno tedy v Plzni vyhlížím soudruha z Budějc. Tři minuty před odjezdem vlaku přichází a s ním taky Myslivec. Povídáme si takhle ve třech až do Františkových lázní, kde je výluka a my máme možnost jet přímým busem nebo zastávkovým až do Aše. Volíme tedy přímý, abychom vzápětí zjistili, že z Ašského nádraží do města se musí pěšky, "nebo si počkáte na ten zastávkovej". Zastávka sice zas nebyla úplně ve městě, ale co už. Na doporučení Asistenta prevence kriminality volíme delší za to horší cestu přes park.

Oběd v hospodě Na radnici byl v pořádku, ne už ovšem plastová židle pod jedním z nás. Ozvala se rána a nešťastník marně hledal oporu. Možná už měl ten chudák také moc piv, ale s tím se nejspíš nepochlubí.

V kšeftě nakoupili výletnící tyto suroviny: téměř 2 kg brambor, anglické slaniny dostatek, asi 8 cibulí dvou barev, mletou kávu Standard, Salko v tubě, 2x2 l piva "Na doma", pytlík škvarků, dvě klobásy, chleba a pár dalších věcí. A nekoupili rum!

Kolem 16 hodiny vyrazili tito hrdinní muži, posilnění alespoň jednou lahvovou sPlzní, dobýti nejzápadnějšího bodu naší mateřské vlasti. Po cestě z Aše podle mapy z infocentra notně již ovlivněni dlouhým putováním vedli tito debaty o následujících tématech: jednotlivec a vlast, moderní umění, filozofie v dobách filosofie a jiné.

Dorazili na vysoký kopec s krásným přístřeškem, kterým vzali za vděk pouze na krátkou chvíli, aby jím posléze opovrhli. Ostatně za pár minut opovrhli i pěknou polní cestou a zanořili se do hloubi lesa. Po bloudění lesem došli k zaniklé obci Újezd, notně již unaveni na těle, ne však na duchu a počali hledat úkryt na noc. Nic, větrník, nic, větrník, nic a pak konečně jsme to našli, oheň rozdělali, večeři do ohně na upečení nastrčili a začalo pršet (20.30). Hodně.

Pobalili jsme svoje pingle, nohavice šla do tašky a hrneme si to směrem k "Rotě", místu, kde dříve sídlila Pohraniční stráž. Další bloudění, tentokrát ve tmě a dešti. Na třetí pokus nacházíme Rotu a po krátkém hledání zabíráme nejlepší cimru hned vedle garáží. To kdyby snad bylo potřeba rychle odejít. Zde již v klidu spočineme jeden vedle druhého a jíme z jednoho (a pak druhého) ešusu přesypanou, jeste pěkně teplou, nohavici. Myslivec a pivo. Hají.

Sobota 17.09.2016 - Leje jak z Kokořína

Někdo se probudil dříve a někdo pospával až skoro do poledne. Naštěstí nás z letargie dostalo kafe. Ono totiz překvapivě hodně pršelo. Vykrystalizoval plán dobytí bodu na lehko, to znamená nechat nepotřebné cajky někde schované a vyrazit jen s pláštěnkou a Myslivcem. Tak se stalo a my jsme nekdy po poledni vyrazili na místo.

Konečně za světla, ale stále za deště jsme udělali exkurzi výše zmíněného Újezda, kde jsme ještě letmo zkontrolovali, jestli neshořel ten les co jsme z něho včera utíkali. Neshořel, ale ten pokus o vtip ano. Z Újezda toho moc nezbylo - sotva znatelný hřbitov s pěkně vzrostlými stromy a tím to končí. Dále nás cesta vede kolem památníku obětem První světové války, Mostu Evropy (no spíš lávce) až k místu samému, které je opatřené patníkem a cedulí. Stále prší, tak přijde vhod přístřešek u vchodu do chatrče, ano, již na německém území. Zde si dáváme chvíli klidu a opět probíráme vážná, tentokrát sociologická témata. Přestává pršet, ale pro nás už je pozdě, vymrzli jsme tady jak nejzelenější amatéři. Cesta zahřeje.

Na Rotu přicházíme bez deště a tak ještě daváme velký průzkum hostitelského vojenskeho objektu. Procházíme ho od sklepa až po střechu a nic nenacházíme. Zase začíná pršet, takže zpátky do naší cimry a vařit, VAŘIT. Je z pekla hlad. Furt jen leje, tak vaříme ještě jednou. Dochází Myslivec a i pivo, takže zase podceněná příprava.

Neděle 18.09.2016 - Leje jak z Prdelína

Chčije. Vaříme snídani, oběd a snad ještě jeden? Na návštěvu dorazí chlapi v maskáčích a se slovy: "Není problém" zase odcházejí. Začíná být dost hodin, takže balíme a vzhůru do Aše na vlak. Zkratkou přes Šťítary a Krásnou je to pěkných 6 kilometrů. V dešti. Na nádraží kupujeme lístky domů a paní pokladní pořád něco povídá o "Frantovkách" a já nevím co to znamená, vždyť já chci jet jenom domů. Na všechno kývnu, i na místenky do jídelního vozu, a všechno dobře dopadne. Frantovky jsou Františkovy lázně a vlak má zase výluku takže pojedeme autobusem - zastávkovým.

Máme skoro dvě hodiny času, takže hledáme a nacházíme, hned za nádražím, krásnou hospodohernu. Je neděle 11.30 a podnik jede, jak kdyby byl pátek večer. Nemáme ještě ani pivo dopito a už na stole leží panák rumu a takhle se to opakuje až do odjezdu. Místní se se životem nese*ou a s nama taky ne. Autobus NAD stíháme po 2 pivech a 4 rumech úplně na knap, ve Frantofkách už čeká ExpressPendolino a naše místa ve voze č. 3 který je kupodivu asi až 5. v pořadí od začátku vlaku. Plzeň (0,4 l za 35 Kč). A tak teda jedeme domů.

Přidej příprcek:






zmrd
16-03-2018 15:15:59 Σ B @ 81554 #^

co zapisky z posledni akce?

troubito
06-10-2016 12:54:03 Σ B @ 79058 #^

ja ani fotky nemam, hned prvni den mi zatekl telefon a doted je ten chudak nejak mimo

vko
05-10-2016 23:50:04 Σ B @ 79055 #^

nevěřím tomu, celý je to vymyšlený

zmrd
05-10-2016 15:57:55 Σ B @ 79054 #^

lojzek(#79053)
je to Pohraniční rota 5. bPS » 3. rPS - Újezd
[www.vojensko.cz]
maskocova kontrola asi nebyla zadna oficialni. spis jsem mel pocit, ze to byl nekdo kdo tam driv slouzil?

zmrd
05-10-2016 13:15:18 Σ B @ 79050 #^

lojzek(#79049) ale prosim > [onyon.net] (trumberto kdyztak proved cenzuru)

lojzek
05-10-2016 12:07:28 Σ B @ 79049 #^

foto by nebylo?