Island 2009 - cast posledni

kategorie: na cestach
publikoval: c00ba
datum a čas: 06-09-2009 00:46:36

DOPLNENO 11/9 2009:

Jestli se vam to nechce cist vsechno na monitoru a nebo si to proste chcete vytisknout tak tady je pekne naformatovane PDF a tady jsou nejake fotky.

den 21. sobota 1/8 2009

Probouzim se az ve ctvrt na deset, dneska toho pred sebou zas az tak moc nemame tak neni kam spechat. V klidu si davam snidani (kafe a housky s medem), balime stany a vyrazime pesky do mesta do Viking World nebo take Vikingaheimar. Zvazujeme i moznost jet autobusem (lokalni doprava je navic zdarma), je ale pekne tak nam prochazka nemuze uskodit. Na fotbalovem hristi objevujeme odlozene detske kolo, Zip na nem jakoto asi jeden z nejmensich ucastniku akce a take valecny invalida pozuje (nutime ho aby na nem jel dal, ze to bude pro nej mene vycerpavajici ale domita) Z prochazky je nakonec opet celkem slusny pochod, zastavujeme se jeste v obchode Vinbud coz je jediny legalni islandsky obchod s alkoholem provozovany primo statem. Ve vedlejsim infocentru se ptame na cestu k muzeu a take na adresy kde se daji koupit origo islandske svetry. Muzeum je par zastavek od obchodniho centra, cekame tedy na bus, prijede male Iveco oznacene jen barevnou ceduli za prednim oknem. Hned po nastupi zjistujeme, ze muzeum bylo od obchodaku uz jen kousek ale trochu stranou od hlavni cesty, prejizdime o dve zastavky a musime se kus vracet. Budova muzea je jen betonovo plechovo drevena krabice na pobrezi, nejdulezitejsim exponatem je 22 metru dlouha replika vikingskeho drakkaru Íslendingur/Icelander (spravne typove oznaceni lodi je Gokstad). Tuhle lod postavili na Islandu puvodne jako ucebni pomucku pro zaky islandskych skol aby si na ni vyzkouseli zivot svych predku, nakonec ale na lodi absolvovali v roce 2000 v ramci milenia plavbu ve stopach Leifa Eriksonna az ke brehum Ameriky (doplula az do New Yorku). Z dalsich exponatu a panelu v islandstine a anglictine si clovek muze udelat aspon zakladni predstavu o zivote Vikingu pred 1000 lety. Po prohlidce muzea jdeme nakoupit opet do Bonusu jidlo na dalsi tri dny (chustame se nejspis i pres festivalove preplneni na ostrov za papuchalky). Kaca, Plojhy a Mrnous jdou do kempu pro auta, pak odjizdime jeste natankovat a do "centra" Keflaviku do dalsiho doporuceneho obchodu se svetry a dalsimi islandskymi suvenyry - opet nic zavratneho asi si tedy svetr neprivezu. Cestou zpet do Thorlakshofnu se zastavujeme kratce opet v kempu jen zkontrolovat e-mail (Ceska posta totiz uz konecne dorucila dlouhoocekavane baliky na Island tak jsme psali Gudrun e-mail jestli si je muzeme vyzvednout - zatim bez odpovedi) a zjistit jak je to s trajektem v sobotu na ostrov Vestmannaey. Zpatky jedeme po dalnici a po normali silnici takze cesta pekne odsejpa (mijime jedinou pobocku IKEA na Islandu - na veceri na masove koule ale neni cas), do pristavu prijizdime asi hodinu a ctvrt pred planovanym odjezdem trajektu. Informace jsou jeste zavrene a nikde ani noha. Postupne jeste prijizdi nejaky kluk s holkou s batohy a ceka tu jeste jedno auto, kancelar ale zustava i nadale zavrena. Cas bezi, je 19.00 uz by mel byt otevreny check-in a vlastne uz by mel byt trajekt v pristavu a vykladat pasazery cestujici z ostrova, stale se ale nic nedeje. Na dverich je nalepeny nejaky papir - v islandstine coz je nam velmi malo platne. Zkousime jedine telefonni cislo na informacni linku prepravni spolecnosti, logicky to ale v sobotu vecer nikdo nebere. Po hodine a pul marneho cekani odjizdime opet do stejneho kempu u Sportcentra (pouze se studenou vodou, bez volne pristupnych sprch), pri otaceni v jedne slepe ulicce zacne Oktavka vydavat nejaky divny zvuk od predniho kola, vypada to ze jsme asi pichli. Mrnous odjizdi do kempu radeji sam, my jdeme ten kousek pesky. Prave predni kole je fakt docela meke tak jedeme nejprve na pumpu (az druhou neb u te prvni neni kompresor - mimochodem na mesto tehle velikosti tady meji benzinove pumpy dokonce hned tri, vubec mi prijdou islandska mesta s ohledem na mnohem mensi pocet obyvatel pomerne dobre vybavena sluzbami - vetsi obchody ci nakupni centra, hned nekolik benzinovych cerpacich stanic, pobocky Subway ci KFC), tady s ulevou zjistujeme ze ten zvuk vydava jen uvolneny kryci plast co se pri nejvetsim rejdu soupe o pnemumatiku. Pro jistotu ale radsi vsechna kola dofukujeme (nikdo z nas sice nevi presne na kolik, ale aspon budou nafoukana rovnomerne), prave predni je nejak podivne sjete, snad uz to takhle bylo driv nez jsme si auto pujcili nebo dostaneme od Sotyho este nejake dalsi kazani. V kempu pak davame Oktavku na hever a pokousime se o improvizovanou opravu (at ziji plastove elektrikarske flexipasky). Z pod auta vylezam spinavej jako cune, teplou vodu nahrazuji sprejem na cisteni disku kol, trochu to pali ale spina pousti krasne. Varime veceri (instantni ryze), delam si kafe, kourim islandske Camelky bez filtru, zacina byt svinska zima tak zalezam do stanu a ted (23.21 hodin) jdu spat. Zitra v deset otevira snad uz doopravdy informacni kancelar trajektove spolecnosti, tak uvidime jestli pojedme v 16.00 na ostrov a nebo na nej definitivne kaslem - v tom pripade asi dojedeme vyzvednout karu a prejedeme na zacatek treku na Heklu.

den 22. nedele 2/8 2009

Oficialni budicek je v 8.00 hodin, ja se v klidu probouzim lehce po devate:) K snidani si davam housky s maslem a rebarborovou marmeladou (je vyborna), kafe tentokrat vynechavam - instant dosel a nahrazku co jsem si tu koupil v podobe nejakeho instantniho cappucina po vcerejsi nedobre vecerni zkusenosti radej pit uz asi nebudu, mozna tak do mleka by to slo. Balime vsechny veci a pripravujeme si zavazadla na dvoudenni vylet na ostrov. Chvilku pred desatou odjizdi Subaru, vyrazim platit za kemp (zadarmo by to asi taky slo ale proc ze?) a cestou potkavam kluka co nas jde skasirovat tak mu platime primo v kempu a do Sportcentra si jdu jen pro drobne zpet (nema chudak u sebe na vraceni na 10.000:). Kancelar otevrena jeste neni, Zip s Kacou se jedou podivat po nejakem infocentru, mezitim prijizdeji dalsi a dalsi auta, nikdo ale samozrejme nic nevi o tom, ze by dnes trajekt jel ani ve 12.00 jak je v beznem jizdnim radu, ani v 16.00 jak se nam vcera podarilo zjistit pri pokusu o rezervaci na internetu. Pisu nakoupene pohledy, jeste jich ale par budu muset (rad!) nekde sehnat. Nakonec prijizdi nejaky islandan se kterym jsme se uz jednou bavili zda to jede nebo ne, ma pro nas vcelku pozitivni zpravu, ze trajekt urcite jede v 16.00, maji pry ted nejake svatky a tak jsou zmeny. Ok, nasedame do aut a vyrazime na vylet do nedalekeho Hveragerdi (v islandstine Zahrada horkych pramenu). Zastavujeme u obchodu s mistnimi suvenyry, Kaca si konecne kupuje svuj vytouzeny islandky svetr a k tomu cepici (moc ji to slusi), podle pruvodce by mel nad mestem byt nejaky gejzir a mozna i vodopad, trochu se motame na golfovem hristi, vracime se par kilometru zpet a opravdu u silnice hned vedle fotbaloveho hriste je v zemi kameny oblozena dira a z ni jde trochu pary. Podle sucha v okoli je nam skoro jasne, ze z tohohle gejziru uz nejaky ten patek zadna voda netryska. Cast skupiny vyrazi pesky se vykoupat do termalni ricky nebo co to je, ja se Zipem vyrazime v Oktavce nekam na kafe resp. caj. U obchodniho centra (a to ma Hveragerdi jen neco pres 1700 obyvatel a mozna ani to ne) je i celkem prijemna restaurace se zahradkou, usedame ke stolku venku, je 18 stupnu ve stinu, na islandany asi hyc jak svina. Vedle us tolu sedi dva chlapci u piva, jeden z nich uz ma notne upito a usina, druhy (Laurus, 46 let, drive pracoval jako zamecnik ted je nezamestnany, puvodem z Danska - resp. jeho otec je Dan ale on uz je rodily Islandan) se se mnou dava do reci. Bavime se spolu o Ceskoslovensku (nema smysl vysvetlovat ze uz jen Cesko, ale zas vi ze jsme Stredni a ne Vychodni Evropa a ze sousedime s Polskem a Nemeckem), o vztahu k nabozenstvi (silne proti vire teda spis cirkvi jakozto instituci), ma velky prehled o hisorii a literature (kdyz je na Islandu zima a tudiz tma tak je na cteni casu dost) o tom co jim prinese planovany vstup do Evropse unie, jak si v podstate vzdycky vystacili sami a nemuseji spolehat na pomoc od nikoho jineho, zkratka hodne zajimavy rozhovor s obycejnym islandskym clovekem co to ma v hlave aspon trosku srovnane a neboji se oslovit uplne ciziho turistu (i kdyz teda mel taky celkem z tech "piv" na sluniku navato.) Zvu je jeste na jedno pivo, trochu se stydim za svoji nizkou uroven komunikace v anglictine (promin Saso, asi jsem ti delal trochu ostudu ale slibuji ze uz se budu vic v hodinach snazit mluvit). Pred druhou hodinou se vracime zpatky nahoru k druhemu autu, po chvilce prichazeji i ostatni. Vracime se zpet do Porlakshofenu. V pristavu uz je o neco rusneji, kancelar ma take otevreno, jen je tentokrat problem v tom, ze nejblizsi volny termin pro cestu na ostrov je az zitra ve 2.30 nebo 9.30 rano a zpatky bychom se dostali nejdriv s odjezdem ve stredu v 16.00. Kaslem tedy na ostrov, jedeme pro karu a nastupujeme nekam pod Heklu. Musime jeste nakoupit a taky si nekde zastavit na obed. Pro piknik vybirame plaz u zalivu mezi Porlakshofenem a Eyrarbakki. Vyhraty cerny sopecny pisek je na bose nohy uzasna relaxace, po plazi nekolikrat projizdi chlapik na ctyrkolce, pri prvni navsteve se pta jestli tam rybarime, po odpovedi ze ne podeuje a odjede, pri druhe projizdce se pta odkud jsme (Czech republic pro nej neni problem, vi ze Czechoslovakia uz neexistuje), on sam je puvodem ze Skotska ale zije stridave pul roku na Islandu a pul roku v Nemecku, co dela na plazi se bohuzel nedozvidame. Po pozdnim obede prejidime do Selfossu, dokupujeme potraviny a vodu v PET lahvich na prechod Hekly, Plojhy s Jozefem odjizdeji pro karu do kempu kde bylo Roverway, odnasim pohledy do schranky, blbneme s nakupnim vozikem a tak. Kluci krom kary privezli take tolik o tyden drive ocekavane baliky takze ted mame kazdy na poslednich par dnu na osobu asi 19 kusu vselijakych susenek - nebudeme asi zrat uz nic jineho:) Pokracujem v ceste do udoli reky Porsa (Thorsa) primo pod Heklou (no ozna to neni primo ale je odtud krasne videt.), stsny stavime u silnice ktera nema ani cislu uprostred pustiny, za nami pod kopcem Burfell kam se pujdeme zitra podivat proteka bila ledovcova ricka, po silnici obcas projede nejake osamele auto ale jinak je to tu opravdu kraj kde lisky davaji dobrou noc. Varime k veceri jen hovezi polivku z pytliku, rozdelujeme proviant na dalsi dny, chvilku si povidame pred stany a ted ve 23.53 uz ale asi vsichni spi. Zitra vstavame po osme (snad se tedy probudim) a vyrazime, bez Zipa ktery bude sbirat sily na zaverecny minimalne 5 denni trek, na vrchol Burfell 800 metru nad morem coz tady znamena zacinat opravdu skoro od nuly.

den 23. pondeli 3/8 2009

Tak dnesek byl nakonec ve znamenivelkeho odpocinku, rano sice vstavam uz v 8,ale pak se zase vracim do spacaku a dnesni kratky pripravny vyslap vynechavam. Chvilku po desate vytahuji celtu, karimatku a spacak za stan a jdu se na par minut vyprasit na slunicko a aspon trochu doopalit ta mista kterajsem zatim pred zdejsim sluncem schovaval pod tricko a kratasy at nevypadam jak kdyz mam na sobe porad kratke rybano. Ostatni (bez Zipa ktery spi ve vedlejsim stanu vyrazili na cestu na vrchol jehoz cas mame jeste v mape, ale zbytek vcetne zrejme jedine pristupove cesty uz je za jejim okrajem). K snidani si davam muesli, zkousim predposledni melko z kary - bohuzel uz je to spis zakys a tak ho bezohledne vylevam - primichavam tedy opet rebarborovou marmeladu at to neni tak suche. Dopijim posledni zbytek caje a jdu se na chvilku projit k rece. Cestou prekonavam dva dratene ploty, delam nejake fotky a vracim se kdo stanu si na chvilku dachnout a nabrat sily na zitrek. Ve tri hodiny se podle ruchu vraci ostati z vyletu, nepodarilo se jim ani najit nejake vhodne misto kde prekonat pomerne dravou horskou ricku, ale aspon pry videli 10 metrovy vodopad. Vecer balime veci co si bereme s sebou a odvazi se Oktavka do mista predpokladaneho cile naseho pesiho putovani u vodopadu Skogafoss. Cestou zpet jeste nabiraji maximum vody, behem prechodu pres Heklu se k vode nejspis minimalne na dva dny nedostaneme. Mezitim hrajeme v "party" (nejvetsi stan co tady mame) stanu Citadelu a Bang!, likvidujeme mimoradne zasoby susenek a pistacii a varime neustale caj, je fakt kosa a chvilkama prsi. Pred desatou se konecne vraci i Subaru, podarilo se jim domluvit i hlidane parkovani kary na celou dobu co budeme pryc za 200 ISK na den coz je fakt pakatel a aspon budemem mit trochu klid ze se nam snad nic neztrati. Pustina co je tady okolo nas zas tak pusta neni, jen behem dnesniho dne tudy projelo minimalne 25 aut a nekolik jezdcu na konich. Ted nam mraky Helku pekne schovali, zitra musime vyrazit idealne nejpozdeji v 8 hodin at jsme jeste do poledne na vrcholu a muzeme udelat par fotek nez se opet vrchol zahali do mraku, sestup na druhou stranu bude asi jeste zajimavy. Je 23.40, jdu spat - ze si o dovolene neodpocinu jsem si rikal ale sil bude potreba jeste dost tak snad to nejak zvladnu.

den 24. utery 4/8 2009

Budicek byl z v sest, ja nakonec vstavam az v 6.45 a presto mame stan sbaleny jako prvni. K snidani klasicky muesli a islandsky hruskovy skyr (o hodne lepsi jogurt). Nakladame batohy do Subaru, pripojujeme karu (odvazime ji nize do kempu kde si ji snad za par dnu v poradku vyzvedneme), Plojhy s Mrnousem v 8.30 odjizdeji a my se vydavame nalehko pesky dal po sinici cislo 26. Sejit se mame na parkovisti u krizovatky se "silnici" F225 kde nechame Subaru a odtud uz pujdeme pekne pesky. Po asi 45 minutach nas Subaru naklada (mezitim uz stacili odvezt i vsechny batohy) takze nemusime posledni asi dva kilometry po nezvykle rusne silnici pesky. Holky se vmacknou ve trech dozadu do kufru za prepazku a my jedeme v peti pekne na sedadlech, auto dostava na hrbolate ceste zabrat ale zvladlo to nakonec bez uhony. V 9.33 odchazime z parkoviste smer Hekla - ta se bohuzel meziti zacina pomalu halit do mraku, no snad se jeste vycasi a vlastne hlavne ze neprsi jak puvodne slibovala predpoved. Cca. kazdou hodinu delame kratkou pauzu, fouka neprijemne studeny severni vytr a batohy jsou i diky velke zasobe vody straslive tezke, na vrchol urcite budeme muset jit jen tak nalehko. Ve 12.10 se schovavame v zahybu cesty za malou skalku do zavetri a obedvame. Vtipne je, ze cesta po ktere ted jdeme v jedne mape vubec neni zaznacena, v te druhe se tvari pro zmenu dokonce jako asfaltka coz teda rozhodne neni. Provoz je tu jak o pouti, jedno tereni auto strida druhe, dotoho i troufalci s osobakama vcetne klasickych Toyot Yaris z pujcovny a hlavne kopice islandskych autobusu s turistama, no to to na vrcholu bude pekne vypadat, navic autobusaci jsou vcelku kaskaderi, svihaji to tu to polnackach hlava nehlava. Ve 13.36 uz sedime na rozcesti pod obockou na Heklu, zvazujeme moznost nechat batohy uz tady a rychle vyrazit ke konecnemu vystupu na vrchol sopky, proti nam z kopce sjizdi Mercedes Vito se zlinskou znackou, volame na ne ahoj a oni zastavuji. Jedou v nem dva starsi pary z Kromerize co se prave vraceji z Hekly, na vrcholu ktery je ted v mracich bohuzel neni moc videt a da se tam v lavovem poly celkem snadno zabloudit, doporucuji nechat vystup na brzske ranni hodiny, to je pry cela sopka bez mracku. Ok, vracim tedy vsechny vyndane veci co bych na vrchol netahal zpatky do batohu a vyrazime po ceste jeste o neco vis hledat nejake vhodne misto na spani, jeste ze nam fouka vitr do zad, vsude je spousta sopecneho prachu, jestli se tady tudy ale budeme vracet tak to si jeste uzijeme. Prichazime k dalsimu parkovisti kde je i stul s lavickou a krabici s necim jako podvrcholovou knihou, az na spicku Hekly jsou to jeste dobre 3 hodiny vystupu a 900 vyskovych metru. Plojhy, Kaca, Zip a Mrnou vyrazeji obhlednout o neco vyse polozenou plosinku v sedlu pod poslednim hrebenem Hekly, ja zatim obhlizim okoli parkoviste kde by se dalz pripadne postavit stany. Nakonec kousek severozapadne nachazim naprosto skvely zatravneny placek (skoro jako kdyby tu doprostred vsi te lavy nekdo ten travnik umele polozil), fouka tu sice uplne stejne jak u parkoviste ale spat na trave je urcite lepsi nez spat na lavovem sterku. V 16.25 prichazi vrcholova skupina zpet, vis uz to se spanim nevypada lepe a tak odchazime stavet stany na paloucek. Vitr fici jako svina tak je to celkem zabava, jen skoda ze jsme dneska rano ztratili minimalne jeden kotvici kolik, bude nam ted chybet (diky Zipe za zapujceni). Ohrivame instatni ryzi (basmati cinska s hraskem a vejci a italska se susenymi rajcaty), v 17.28 uz jsem po veceri a vecernim cigarku, ted je 18.22 ostatni hraji Bang! a ja jdu asi spat.

den 25. streda 5/8 2009

3.35 - Hekla je zahalena v mracich a lehce poprchava, na start ranniho vystupu to tedy nevypada.
4.50 - vrchol je stale pod mlznym a mracnym oparem, poprchava, zkusime to tedy o hodinu pozdeji snad se vycasi.
5.45 - zadna zasadni zmena, snad jen ze prsi o neco mene
6.30 - dobra, zrejme se dneska uz nic nezmeni takze vstavame a zkusime i tak se vyhrabat na tu zatrolenou horu.
8.15 - odchazime ze zakladniho tabora, zustava tu Jozef, neni mu nejak dobre, epidemeie evidentne pokracuje.
8.24 - vlecu se jak smrad jako posledni z vrcholove skupiny
9.10 - sesli jsme kousek ze znacene trasy a prekonavame snehove pole (podrazky Vibram na Merrelech klouzou jako svina)
9.14 - Zip nam predvadi jak bude vypadat Zlaty vodopad, cil naseho celeho putovani behem pristich dnu
9.38 - vsude v okoli to vypada na docela slunny den, jen tady u nas se mraku asi nezbavime
10.33 - bloudime v mlze, teda zatim jeste ne uplne bloudime, ale nikdo uz si neni uplne jist kam vlastne jdeme a jak to tam vypada. Mame za sebou prechod neznaceneho lavoveho pole, ja mam plice o par vyskovych metru nize a nejak ne a ne popadnout dech takze se na me porad ceka. Zip pred 15. minutami vznesl pripominku jestli by nebylo lepsi se vratit kdyz ani nevime kam jdeme a zatim si tak tak pamatujeme cestu zpet, ale tato jeho fakticka a v danne situaci vic nez rozumna pripominka se u ostatnich nesetkala s uspechem.
10.43 - nejaky vrchol konecne dobit, nikdo nevi jak jsme se sem dostali, je tu ale nejaka mohylka (snad ne pomnicek zahynuvsim) a tak slavime a fotime se a mrzneme pac fouka ukrutne silny a studeny vitr
10.45 - Plojhy jeste pozuje pro vrcholovou dobyvatelskou fotku, s Mrnousem fotime nejake reklamni fotografie pro naseho "sponzora" islandsky diskontni retezec Bonus
11.26 - po pulhodine opravdoveho bloudeni v mlze a hledani cesty zpet se konecne ocitame opet na znamem miste. ty chvilky strachu kdy chodite v mlze a nevite kudy kam bych nikomu nepral - holt nase blbost a zase jsme z toho vyvazli bez nasledku a zase se nepoucime
11.30 - po sutovisku uz se jde o poznani lepe
11.45 - prekonano i posledni pomerne neprijemne lavove pole - odrene nohy a ruce nepocitame, hlavne ze jsme vsichni na druhem tom dolnim konci
12.44 - konecne zase na znacene ceste
12.48 - uz se blizime ke stanum a tesime se na obed
14.34 - odchazime s kompletni bagazi smer kemp Landmannahelir
16.37 - sedime u rozcestniku a hlasujeme o variantach pokracovat dal i pres silny vitr a zvireny prach od projsizdejicich aut po silnici F 225 a nebo vyrazit mimo silnici a doufat ze najdeme zelenou turistickou trasu ktera je zanesena jen v jedine mape ze 4 ktere mame - vysledek: pokracujeme s jistotou po silnici
17.35 - mrholi, fouka silene silny protivitr, v podstate se do nej clovek chvilkama muze polozit a na hubu urcite neupadne, jsem definitivne rozhodnut zitra zbytek pochodu vzdat a vyrazit zpatky stopem az do Skogaru, nehodlam se tu uplne znicit a taky aspon nebudu zdrzovat ostatni
17.45 - behem kratke pauzy v zavetri se holky snazi stopnout jedno z mala aut co jede v nasem smeru - bohuzel nevzal nas
18.14 - pochod proti vetru a desti da fakt zabrat, plouzime se snecim tempem a clovek uz sem tam zaslechne i peprnejsi nadavky
19.19 - jsme teprve na hranici Narodniho chraneneho uzemi Fridland ad Fjallabak, do kempu je to jeste neuveritelnych 6 kilometru coz v tomhle pocasi znamena dobre dve az tri hodiny pochodu
19.52 - dal uz nejdem, stavime stany u vody, vedle nas si stavi svuj stan jeste nejaky anglican co si uz paty den dava Island solo na kole, prsi neni zrovna vedro a vitr mrcha porad fouka
20.05 - mame varenou veceri, ani nemam chut na vecerni cigarko a zustavam zalezly ve stanu a zeru bramborovou kasi s fazolemi v rajske omacce a opecenou cibulkou
20.07 - jsem po veceri:)
20.10 - pri myti nadobi mi malem uplaval horni dil esusu, za cenu zmaceneho rukavu u bundy jsem ho zachranil, ousko ktere ma le slouzit jako uchytka pro drzak je na jednom konci utrzene (zkusim reklamaci, vzdyt to nebyl zas takovy napor)
21.12 - mam dopsano a jdu se pokusit usnout, stan se silene prohyba pod napory vetru a chcije cim dal tim vic

den 26. ctvrtek 6/8 2009

Celou noc proprselo a foukal docela brutalni vitr, ve stanu mame diky blbe zatazenemu odvetravani asi litr vody ono je to jedno pac jsme stejne vsichni mokri. Soused (ten anglicky cyklista) tvrdi, ze nekdy mezi 10. a 11. ma jet dal do prirodni rezervace nejaky linkovy autobus takze vsichni balime hodne narychlo, vsechny stany jsou mokre ale snad to pujde nekde ususit. Ja se nakonec rozhoduji ze tenhle pesi putak neabsolvuji, fakt na to nejak nemam sil denne naslapat 15 a vice kilometru v tomhle terenu, holt uz nejsem nejmladsi resp. nemem takovou fyzicku jak ostatni (to je z toho vysedavani u kompu a cigaret to je jasne). Vyrazim tedy na druhou stranu nez ostatni na stopa s cilem dostat se nejak nejpozdeji do nedele k Oktavce ve Skogaru dole na jihu na pobrezi. V 11.20 se loucim a hned po dvaceti minutach pochodu mne miji prvni auto v mem smeru (v opacnem jezdi nejake kazdou chvilku, zdravime se mavnutim ruky, jedna holka dokonce zastavuje a pta se jestli je vse OK coz potesi). Auto sice jede v mem smeru k silnici cislo 26, ale samozrejme ze mi nezastavi a tak jdu dalsi dve hodiny vesele liduprazdnou krajinou pesky. Konecne po 3. hodinach pochodu mi zastavuje starsi francouzsky par, jedou az na krizovatku F 225 a 26 coz jeste par kilometru pochodu je, motam dohromady anglictinu s francouzstinou, vysvetluji mi, ze moc aut v mem smeru nejelo proto, ze silnice je uzavrena z duvodu zvysene hladiny na brodech v horach a tudiz auta museji oklikou. Dekuji za informaci a svezeni, na krizovatce (nase zaparkovane Subaru vypada v poradku) v podstate hned presedam do stribrne Toyoty Yaris (jinou barvu jsem tady na Islandu snad ani nevidel, ba ne jeste je tu maji v bile) ve ktere jedou 3 dansti mladeznici co se byli podivat na Hekle toho casu v mlze a mracich takze nic nevideli. Cesta je tady hodne spatna, auto ma co delat aby se ze sterku mistama vubec vyhrabalo, pak nastesti mijime silnicare co zrovna nejakymi bagry upravuji povrch takze pak uz se jede o poznani lepe. Konverzace sestava z klasickych temat odkud jsem co tam delam, kde uz jsem byl a kam jedu, nic velkolepeho to s moji anglictinou neni ale aspon cesta nejak utika. Odbocuji dole na Ring Rd. smerem na Reykjavik a ja musim na druhou stranu na Vik tak se loucime, necekam ani 10 minut a uz mam dalsi odvoz tentokrat nakledakem do Helly coz je nejakych 8 kilometru ale jsou dobry kdyz takhle stoji clovek v desti u silnice. Za kruhacem stojim opet jenom chvilku a zastavuje mi islandsky duchodce ze jede do Hvolsvoelluru tj. o nejakych dalsich 12 kilometru blize memu cili. Anglicky nemluvi skoro vubec tak neni ani potreba konverzovat. Vysazuje mne na benzinove pumpe, kupuji si neco k jidlu (sendvic), k piti (skyr) a ke koureni (nemaji jiny tabak nez Drum tak si davam opet Camel bez filtru), tady cekalm asi 15 minut a zastavuje mi tentokrat triclena islandska rodinka co jedou nekam dal na jih kempovat s karavanem. Batoh davam do kufru k psovi, syn si z predniho sedadla preseda dozadu k mame a muzeme vyrazit. Cestou se bavime o tom co jsem na Islandu uz videl a co jsem nevidel a mel sem videt (hodne veci takze sem budu fakt muset vyrazit jeste nekdy v budoucnu znovu), resime jejich ekonomickou situaci, ptaji se na zakladni fakta o Ceske republice (pocet obyvatel Prahy je celkem pobavi), lovim anglicka slovicka jak se da, ale je to celkem sranda. U kazuji mi v mezich moznosti dalsi zajimavosti u cesty, u jednoho vodopadu mi dokonce chteji zastavit ze pry klidne pockaji, ale nebudu je zdrzovat. Ve Skogaru mne odvazeji az do kempu k vodopadu, loucime se a docela mne mrzi ze jsme si nevymenili adresy, mohla to byt jeste zajimava komunikace a treba bych je zlomil k navsteve CR a jiznich Cech. V kempu je tepla sprcha na 2x100 ISK, bohuzel jako na potvoru nemam vubec zadne drobne, boli mne cely clovek asi na mne taky neco leze tak se v desti vydavam hledat auto. Oktavka je zaparkovana primo na parkovisti u depandance Hotelu Edda (coz je vzneseny nazev pro ubytovnu v prostorach mistni skoly), sklapim sedacky a behem chvilky v tom stisnenem prostoru usinam, jsem rad za aspon trochu pocit sucha.

den 27. patek 7/8 2009

Rano neni venku o moc lepe, stale mirne ale zato vytrvale mrholi. Navic se do mne pustila asi nejaka nemoc nebo co. Nemam chut vubec na nic ani na nejake jidlo nebo tak, presunuji se do kempu spachat aspon nejakou zakladni hygienu a varim si aspon kafe. Dnesek nejspis stravim jen ctenim (knizka Independent People je dobra, ale ta anglictina je misty hodne pekelna, to snad budu muset cist se slovnikem v druhe ruce.) Vymislim ruzne zpusoby jak se v aute aspon trosku pohodlne usadit, vzhledem k tomu, ze Skogar ma asi jen 30 stalych obyvatel, neni tu jine misto kde by se clovek mohl v desti v klidu posadit, v kempu maji jediny stolek dost nesikovne postaveny na verande z poloviny na desti a z druhe poloviny je zabran cestujicimi cekajicimi na svuj autobusu spoj pryc z tehle diry po granatu. Den jsem tedy hezky proflakal - teda venoval odpocinku a rekonvalescenci. Vecer si jeste piseme se Zipem, oni spi uz druhou noc za sebou radsi v chatach v kempech, prsi jim asi stejne jak tady takze vlastne jen furt susi, ale maji tam pry aspon prirodni termaly, tady neni ani bazen a to je na Islandu co rict. Usinam okolo desate, dalsi noc v aute neb stan jsem nechal Macovi, jen tak venku se spat neda, zadny rozumny pristresek tu neni a "Hotel" Edda ma plno i ve sleepingbag accomodation na podlaze telocvicny.

den 28. sobota 8/8 2009

Od rana (no probudil jsem se asi v 10 s tim ze jsem potreboval na malou:) to s pocasim vypada uz o neco lepe, ma otevrene infocentrum a maly obchod, kupuji tedy zbytek pohledu (znamky bohuzel nemaji, pry snad v recepci Hotelu Skogar - jo tak tam taky ne, musim tedy pockat na postu ve Viku), delam si seznam adres komu ho jeste musim/chci poslat. Pise Zip, ze prvni skupina by do Skogaru pokud to pujde dobre mohla dorazit zitra mezi 17. a 18. hodinou. Odpoledne vyrazim kousek zpet k vodopadu Seljalandsfoss o kterem mi rikala ta islandska rodinka co mne sem privezla, sviti krasne slunicko tak se jen tak prochazim a delam par fotek. Vracim se do kempu a jdu si preprat tricka, bundu a satek (uz o bylo potreba), varim si k veceri kuskus s citronovou travou a prihazuji do toho kousky susene ryby (podle Kaci je to sled, tipuji vsak spise na tresku). Ze snurek co byly omotane okolo baliku si delam na oktavce improvizovany susak, susim i auto, je v nem docela slusny neporadek tak to mozna nebude jen na minimalne dve hodiny na vysavaci jak rikal Soty:). Pisu Jitce o adresu na pana Janskeho, odpoved prichazi skoro okamzite, doplnuji tedy do pohledu posledni adresu a vracim se zpet na parkoviste pred Eddu. Baterku v Macbooku mam nabitou tak se koukam na klasiku The Enforcer s Clintem Eastwoodem alias Dirty Harrym, snazim se usnout, ale pali me tak hrozne zaha resp. je mi na bliti, ze se mi to dari az hodne dlouho po pulnoci. Treti noc v aute, vsechny ubytovaci kapacity jsou plne obsazene.

den 29. nedele 9/8 2009

Probouzim se v pul desate mistniho casu (tedy jeste o dve hodiny pozdeji u nas v CR - to bude hodne tezky navrat do pracovniho procesu), uz je mi o neco lepe a tak si varim v kempu k snidani posledni instantni kafe a davam si k tomu cokoladovou buchtu s lekorici a karamelem. Kdyby tam misto cokolady byl mak a nebyl na ni karamel tak by to byla naprosto idealni buchta pro mne, jestli si nekdy poridim troubu na peceni tak to budu muset zkusit. Sviti slunicko tak dosusuji posledni zbytky obleceni a snazim se aspon trochu uklidit auto. Moc to bez vysavace nejde, z nejhorsiho jsme ale uvnitr;) Preskladavam bedny v kufru at se tam nejak nez cast prelozime zpet do Subaru vejdeme, prebaluji si veci co uz nebudu potrebovat do velkeho batohu, praci prokladam cigarkama a slunenim a ted drepim v bufetu vedle infocentra na kafi a elektricke pripojce. Za chvilku asi vyrazim na malou prochazku nahoru nad vodopad a taky si pujdu dat sprchu. Na prochazku jsem se nakonec vykaslal, ale sprcha byla dobra i kdyz jen 5 minutova. Zabalil jsem si nejak veci na vecer, nechal v Oktavce vzkazy ze cekam dole v kempu a pesky jsem dosel na terasu do kempu a dal jsem se do cteni dalsi casti Independent People. Kazdou chvilku pro jistotu kontroluji sestupovou cestu od vodopadu zda uz se nekde neobjevi zname postavy s batohy, ze cteni mne na chvilku vytrhava pomerne otravna Americanka z main nebo odkud co si chce neustale poviat a furt se na neco pta, nemam tenhle zpusob navazovani socialniho kontaktu moc rad a tak se vracim zpet ke knizce. Behem chvilky je do te doby cele tri dny poloprazdny kemp plny karavanu s italskyma SPZkama, zrejme nejaka vetsi skupinka na spolecnem vylete po Islandu, do toho si pripoctete jeste neco jako skolni zajezd Francouzu a uz se to skoro vyrovna ukricene spanelske squadre z Roverway. Po 18. hodine pribiha Kaca, z druhe strany nez bych je cekal, vratili se nakonec autobusem zpatky k Subaru a kare a Zip s Mrnousem a Macem jeli az do Helly takze je ted jedou jeste vyzvednout. Jdu pro Oktavku, po prijezdu i druhe casti teamu (cekali v nejakem motorestu takze jsou i po veceri) stavime stany a to hned vedle skupinky Prazaku, jo holt vrana k vrane ... Vecer projizdi kempem spravcova v jeepu a kontroluje stany a vybira vypalne ehm tedy poplatek za ubytovani, skoda jen ze nema drobne na sprchy u kerych se i pres to ze jsou placene tvori hezka fronta. Sdelujeme si vzajemne zazitky z poslednich dni, Plojhy pripravuje sisu a tak pokurujeme a ja zjistuju ze jsem svym odjezdem prisel mimo jine o brodeni rozvodnene reky, dvoji totalni promoknuti, jedno suseni a spani v rekreacni chate (za 22 nebo snad dokonce 24.000 na noc) a jedno spani v mokrych stanech na sterkovem poli a koupani v prirodnim termalu, no mozna dobre ze tak. Usinam kolem pulnoci, sumeni vodopadu je na usnuti dobry nastroj.

den 30. pondeli 10/8 2009

Na usnuti sice jo, ale rano to huceni vody zrychli pomerne vyrazne ranni nucene opusteni stanu, prirode holt clovek neporuci a vcerejsi doplnovani tekutin si zadalo sve. K snidani mam chleb s pomerancovym dzemem a rebarborovou marmeladou, doufam ze uz je brzy dojime a dam si zas neco normalniho. Po snidani balime stany a vsechny veci a jdeme se jeste podivat nahoru nad vodopad, misto puvodni pesinky a prirodniich schudu je tam nainstalovane ocelove schodiste, davy lidi tak prelezame jeste ohradu a jdem se podivat kousek dal proti proudu k dalsimu z celkem 20 vodopadu na rece Skoga. Jozef s Kacou si vzali Subaru a jeli se podivat jeste zpatky k tomu vodopadu co se da obejit zadem. Po jejich navratu konecne vyrazime dal po Ring Rd. do Viku na svetry. Vik je (no moc ne) prekvapive male mestecko, spis vlastne vesnice s benzinkou, bistrem obhcodem se suvenyry a manufakturou na pletene veci, postou, obecnim uradem, kostelem, skolou, hristem a bazenem. Svetr opet zadny co by mne zaujal, prstove rukavice taky nic moc, ostatni suvenyry jeden kyc vedle druheho, coz se da delat asi fakt dovezu jen fotky a sam sebe coz vam bude muset stacit. Odbiham jeste na postu koupit znamky a poslat druhou varku pohledu, na pumpe kupuji nejdriv slanou lekorici,jdem se kousek projit k mori (je tu nainstalovana identicka socha znazornujici "cestu" amorniku jako je v britskem Hullu na protejsi strane oceanu), pak dostavame postupne vsichni chut na hot dog a obzerstvi zkoncuji zmrzlinou a kafem - bude mi zase pekne spatne. Do toho vseho chroupeme dalsi cast zasob z baliku, po vcerejsich pistaciich a japonske smesi jsou to dnes zbytky uzenych mandli takhle fakt nezhubnu. Pred 17. hodinou uz prejizdime po asi nejdelsim moste na Islandu, ma neco pres 900 metru a je postaven na miste puvodniho mostu ktery strhla v roce 1996 obrovska povoden po vybuchu Skeidararsandur pod ledovcem Vatnajoekul (oficialni islandsky termin pro podledovcovou erupci je joekulhlaup) jak se nasledne dozvidame z filmu a panelu centru narodniho parku Skaftafell kde dnes a zitra spime. Behem nekolika malo dnu tajici voda z pod ledovce dosahla prutoku skoro srovnatelneho z nejvodnatejsi rekou planety Amazonkou, valici se masy sedive vody, ledu (az 100 tunove bloky ledu plavou jako by se nechumelilo a drti vse co jim prijde do cesty) a sterku vypadaji na fotkach a ve filmu fakt hrosive, nastesti se ale mam pocit behem te povodne vpodstste nikomu nic zavazneho nestalo, hlavne teda proto, ze tahle cast Islandu je fakt obydlena jen velmi malo. Nas kemp je soucasti velkeho navstevnickeho parkoviste a infocentra, tady by se mohla sprava NP Sumava hodne ucit jak se da skloubit ochrana prirody s cestovnim ruchem), nenachazime tady sprchy, ale jinak je zde k dispozici veskery komfort a navic i moznost vydat se dvakrat denne na komentovanou bezplatnou prohlidku nekterych zajimavosti parku s pruvodcem - rangerem. Pri parkovani se Kace podarilo prejet vymezovaci lano i s ocelovym kolikem tyakze Subaru je pekne na prave predni strane oznacene (kolik rovname zpet do puvodni polohy o oj kary, neni to ani poznat a furt je Kacka lepsi nez dalsi blondyna za volantem vecer, te se podarilo nacouvat a vyvratit dreveny sloupek o kousek vedle). K veceri varime poctivou madarskou gulasovku, v bufetu jeste dokupiji skyr, chleba a syr na snidani, do polevky prifavame jeste chilli od Kaci at to ma trochu riz, pripravujeme opet vodni dymku na vecerni pokourenicko, Mrnous, Plojhy, Slunicko a Drewacek se sli jeste pred veceri na chvilku projit at se pry trochu unavi (ja to nemam zapotrebi), vraci se i s prvnim a asi i poslednim houbarskym ulovkem z Islandu v podobe jednoho pekneho kremenace nebo co to je - kluci si ho davaji do eintopfu co ze spolecnych zasob dneska vari k veceri. Vedle ve stanu se ted hraje opet Bang!, zacina byt svinska zima (no jo s ledovcem za humny a jeste u more), je 22.27 a ja jdu opet spat.

den 31. utery 11/8 2009

Pokus o budicek byl uz v 8, vstavam v 8.45 stejne v 9 nevyrazime a rozhodne nebudu posledni na koho by se pri odchodu melo cekat. Dnesni plan je obejit tady oba z teto strany dostupne konce ledovce, "prochazka" tak na 6 az 7 hodin. Jo a taky chceme videt asi jeden z poslednich nasich vodopadu na Islandu Svartifoss . Odchazime v 9.20, hned ze zacatku klasicky Plojhy nasazuje pomerne ostre tempo, neresim to a jdu si podle sveho, s Jozefem rozebirame ruzne filosoficke otazky a aspon trochu se snazime fotit. Cestou mijime jeste mensi vodopad Hundafoss, vsude jsou mraky lidi, takova mala turisticka magistrala to tu je. V dalsi casti pochodu uz ztracim na tempu vyrazneji, na planovany vystup na Kristinartindar to nevidim. Okolo poledne se schazime vsichni na planine nad udolim, rozhoduji se postupovat dal samostatne v podstate po puvodni trase, vystup na vyssi z obou vrcholu Kristinartindaru (1100 neco metru) je jen jaksi bonus pro ty blazny co je bavi beh (chozeni se tomu tempu rikat fakt neda) po horach bez kochani:). Kus cesty jdu uplne sam nadhernou krajinou, chvilkama i sviti slunicko (jinak je cely den pod mrakem), okolo jedne hodiny zacinam potkavat prvni turisty jdouci zrejme okruh v opacnem smeru,skoro vsichni se bez ohledu na narodnost a jazykove bariery zdravime Hi! Hello!, presto je obcas poznat narodnost - vetsinou Nemci nebo Frantici. Postupne klesam po spadnici az zpet k navstevnickemu centru, tam dorazim pred 16. hodinou. V kavarne si kupuji "pivo" (bud je to Viking nebo Thule, tezko podle "chuti" poznat), kafe a k tomu na verande prikusuji mlecnou cokoladu. Po tehle kratke pauze se jeste vydavam na dolni okruh az k celu ledovce Morsarjoekull. Na konci znacene trasy jdu jeste par set metru po brehu ledovcove ricky az k mistu kde z pod cerne masy vyrazi mohutny tok sedive ledovcove vody plne pisku a kousku ledu. Cestou zpatky se jeste prochazim po rozsahych sterkovych plochach kudy zrejme v dobe tani tece dost vody, ted je to az na chlad salajici z ledovce pekna oblazkova plaz. Delam par fotek, do zaberu se mi skoro pravidelna mota nejaka holcina v cernem kabate co si tu zrejme leci nejaky smutek, celkem ji chapu, clovek tu hned v te vseobjimajici sedi a pustote prijde na jine myslenky. Vracim se do kempu, u stanu uz jsou navratilci z vyletu (na vrcholu nakonec pry meli vyhled bez mracku ikdyz to tak nejprve nevypadalo), varime klasicky testoviny k veceri (Spenat & cesnek), pak jdu jeste vyresit nejak darky asi skoro pro vsechny co vas znam (no uplne vsichni se nehlaste), zacina drobne prset, jsem lehce promocenej ale to na me zitra doschne. Spat jdeme dneska brzy (22.00) vsichni, zitra nas ceka vstavani opravdu uz v 7.00 a dlouhy prejezd az do Egilsstadiru nebo mozna dokonce az do Seydisfjoeduru uvidime jak to jeste vymyslime a taky podle toho jak zjistime ze odjizdi ve ctvrtek trajekt (listek tvrdi ze az ve 12.00 islandskeho casu, pruvodci zas ze uz v 9.00).

den 32. streda 12/8 2009

V 7.02 uz jsem vzhuru, vsechno je po vecernim desti jeste hnusne mokre, davam rychlou snidani opet bez kafe, balime mokre stany a v rekordnim case v 8.45 jsme pripraveni k odjezdu. Pri pripojovani kary se Kacce podari prozmenu nacouvat do kary a tak je Subaru oznacene na laku i na zadnim narazniku:) Vyrazime dal na vychod po Ring Rd. cislo 1, po nejakych 60 kilometrech prijizdime k ledovcovemu "jezeru" (je to jen zaliv oddeleny prulivem s mostem ktery prave opravuji) Joekursalon. Po jezere se prohaneji obojzivelne lode s turisty, bereme utokem prodejnu suvenyru a bistro, dari se mi nakonec konecne koupit pletene rukavice, davam si kafe a od kapitana jedne z vyletnich lodi vyzebravam lehkou Marlborku (cigarety se tu na Islandu snad neprodavaji jinde nez na benzinkach a okolo zadne jsme dnes nejeli) - horky vzduch ale da se to. Delam par zmatenych fotek, pisou se jeste posledni pohledy a jedeme dal, mame toho dneska pred sebou jeste k ujeti dost. Krajina kolem silnice je opet uzasna, z auta se ale moc fotit neda a zastavovat nema smysl, to bychom stali kazdych par kilometru jak se kopce stale meni. Pred dvanactou tankuje Subaru na nejake pumpe jen par kilometru pred mestem Hoefn, kupuju si dalsi Camelky bez filtru, v nouzi se to fakt da. Ve 12.00 uz projizdime Hoefnem (islandsky se sklonuje jako Hafnar), Bonus tu neni tak se nakupuje neco zakladniho k obedu v obchode Netto. Obedvame na obrubniku pred knihovnou, Vinbud ma otevreno az od 14.00 (snad budou mit otevreno v Egilsstadiru), potkavame se se znamym Mercedesem z pod Hekly (ty dva starsi pary z Vychodni Moravy), Jozef si kupuje take islandsky svetr (konecne), na pumpe uvazujeme o dofouknuti kol u kary ale nemaji tu manometr tak na to kasleme. Jeste svadime drobnou meziautovou bitvu s houbami na myti aut, hazem je po sobe jak male deti tak bitvu ukoncuji nekolika dobre mirenymi strelami z hadice s myci vodou se saponatem. Po asi 6 kilometrech RingRd. mizi v jednom z mala islandskych tunelu, na jeho druhem konci uz neni tak pekne pocasi jak tady na jihovychode. Cesta kopiruje pobrezi takze se motame z jednoho konce fjordu na druhy, kopce okolo jsou silene padaky, vystup na ne bych nedal ani za zlaty prase, vsude plno sterku (aspon maji z ceho stavet:), vyhled ale musi byt paradni. V 15.45 uz projizdime po snad uz skoro jedinem sterkovem useku Okruzni silnice cislo 1 ze zalivu u Breiddalsviku pres horsky prusmyk. Serpentiny Zip reze hlava nehlava (v jeden moment skoro dostavame hodiny ale zvlada to a tak se nepodivame po svahu primo o nejakych dobrych 20 metru standopede nize) a Plojhy nam s karou zdatne ujizdi. Cast tohohle divokeho useku by se mozna dala objet zkratkou pres silnici cislo 939, ale stejne si clovek moc nepomuze, sterkovy usek tu ma nejakych 20 kilometru a zkratkou ho obede necelou polovinu a to je mozna na te silnici jeste horsi povrch nez tady. Jedeme pomalinku jak to jen v mezich moznosti provozu na nejhlavnejsi islandske silnici jde, trochu se mi zda ze tlumice uz prestavaji fungovat, haze to s nami pekne. V 16.00 nas predjizdi Land Rover s francouzskou znackou a signalizuje ze mame zastavit (druhy za nami zastavuje), rikam si sakra co se deje, ze by prepadeni?:) Jo prdlacky, leva zadni pneumatika je na hadry a jedeme v podstate po rafku. Mrnousek jde stavet trojuhelnik, Maco foti a ja se Zipem se poustime do vymeny. Do haje to nam fakt schazelo. Vytahujeme z kufru vsechny veci (jako na potvoru zacina prset), jak s heverem uz vime z upevnovani plastu pod motorem, rezerva nastesti neni prazdna, srouby jsou utazene fest a puvodni disk drzi jak zidovska vira, par opatrnych kopnuti (aby nam Oktavka z heveru nespadla) a uz muzeme menit. Chvilku mam pocit ze snad rezerva nebude na srouby pasovat, nastesti je to fakt jen pocit, Za 10 minut mame hotovo a jedeme dal dohnat Plojhyho a spol kteri nam samozrejme ujeli. Prijizdime do Egilsstadiu k Bonusu, ostatni uz nakupuji zasoby na trajekt a posledni darky domu, pak jdeme jeste do Vinbud pro nejaka piva (Viking a Polar Bear) a brennvin (snaps), v Subway si za skoro posledni islandske penize v hotovosti kupuji tunakovy 6 palcovy sendvic (delikatni, nechavam spropitne 160 ISK resp. uz hlavne nechci zpatky zadne drobne), Subaru odjizdi uz rovnou do Sejdysfjorduru do kempu, mi jedeme jeste na benzinku dofoukat kola na spravne tlaky (potkavame se tu s dalsimi Cechy s Oktavkou tak se trochu dohadujeme o tom na kolik psi hustit kdyz zname jen udaje v atm). V 19.10 uz jsme po mensim bloudeni take v Seydisfjoeduru. v kempu (no takova zahradka to tu je, zaplni se asi fakt jen jednou tydne vzdy vecer pred odjezdem trajektu). Poveceri se jeste jdeme se Zipem podivat do pristavu jak je to s odjezdem (nic tam nikde napsano neni ale asi to fakt bude v tech 12.00 s uzaverkou check-in 3 hodiny predem tedy v 9.00). V pristavu uz pod pristreskem u infocentra "kempuji" nejaci dalsi cesi, lehce poprchava a tak zalejzam do stanu dopsat dalsi cast tohohle deniku. Vstavame v 7.00, ted je 22.18 islandskeho casu takze u vas v CR je lehce po pulnoci, na to si budu muset asi hodne rychle zvyknout.

den 33. ctvrtek 13/8 2009

Budicek mame uz pred sedmou, k snidani si davam posledni zbytky muesli a skyr, rozdeluji si veci na ty co si beru sebou na lod a na ty co muzou zustat v aute, v kare hledame jeste repraky at si muzeme poustet behem plavby i nejake filmy (macbook hraje sice nahlas ale ne dostatecne aby prerval po lodi pobihajici fracky), kdyz mame vse sbaleno, jedeme jeste na benzinky omyt auta z nejhorsi spiny a taky utratit posledni islandske koruny (nakonec je menime v bance na Eura), uvazujeme jestli sundat ovci lebku, ale nakonec ji asi provezeme az zpatky do kontinentalni Evropy. Asi 15 minut po devate prijizdime na parkoviste pred car check-in a je jasne, ze tohle bude na dlouho. maji tu na minimalne 8 rad aut jen dve (resp. 4) odbavovaci stanoviste, stojime v nejkrajnejsi rade, pred nami jeste dve auta Francouzu. V pul priplouva Norrona, musime ale stejne jeste pockat nez se vylodi dalsi varka navstevniku Islandu co prave dorazila z Evropy. Odbaveni se vlece a tak vytahujeme frisbee a chvilku si hazeme (nastesti nefouka moc vitr), Konecne se pohnula i nase rada a tak mame v 10.25 palubni listky pro cestu zpet. Chvilema to vypadalo ze je na seradisti nejmin 2x tolik aut nez je trajekt schopen pojmout, ale vejdeme se vsichni. Bereme batohy a jdeme pesky par set metru k terminalu, odevzdavame palubni listek a bez jakekoliv dalsi kontroly nastupujeme na lod, spime tentokrat v podpalubi (deck 2) v lehatkovych kajutach pro 9 lidi (3 trojite palandy) bohuzel to nevyslo mit jednu kajutu pro vsechny a tak jsme rozstrkani asi do 3 nebo 4 kajut s dalsimi lidmi. Odchazim na horni palubu na cigaro, pomalu se naloduji posledni auta a na zaver jeste Faersky autobus, misto pozorovani odpluti si jdu dat sprchu, cistota pul zdravi. Po sprse si beru knizku, cepici a rukavice, kupuji si b baru na horni palube vodu, kafe a sendvic a jdu si najit nejake klidne misto na cteni. Nekdy kolem 16 hodiny faerskeho (lodniho) casu se vracim do kajuty, hledam plavky a vyrazim do "bazenu" (v podstate takova vetsi vana tak 9x4 metry) a sauny. V pul seste uz toho mam dost, v duty free shopu kupuji par plechovek cideru, nejake norske cigarety a chipsy na vecer, pak se vsichni schazime u kajut, bereme pocitac, prodluzku a repraky a jdeme na palubu cislo 6 k damskym zachodum kde je asi jedno z nejrozumnejsich mist blizko zasuvky na sledovani filmu pro vesti skupinu lidi. Koukame se na Zelenkuv Happy End, sice ho znam skoro nazpamet, ale je lepsi si nektere pasaze znovu pripomenout (Jihlava - Vypecky -- mimochodem vypecky asi budou jak jsme se vsichni dohodli nase prvni ceske jidlo po navratu do CR, jen to chce najit nejakou sikovnou hospodu u cesty od nemeckych hranic). Po filmu odchazi cast lidi na happy hour do Viking clubu a uz je ten vecer nevidim, ja mam v sobe 2 cidery (danska zn. Somersby 0.33l, 4,7 vol.), zacinam mit celkem slusneho motaka tak se jdu dolu zabalit a pripravit ke spanku, pak vyjizdim jeste na horni palubu na zad na posledni cigaretu pred spanim, vycistit zuby a pred 11 lodniho casu uz usinam, jsme v kajute skoro kompletni, soused pres ulicku na uplne nejspodnejsi palande solidne chrape, no nastesti mam tak tezke ruce (nevim jestli z toho cideru nebo ze saunovani nebo z ceho) a lod se tak prijemne pohupuje, ze usinam behem par minut.

den 34. patek 14/8 2009

Behem noci (nebo teda spis nad ranem okolo 4. nebo 5. hodiny) registruji v lodnim rozhlase hlaseni o mezipristani v Torshavnu na Faerskych ostrovech, vstavam ale az pred polednem, jdu se osprchovat, v noci bylo fakt vedro, na hroni palube snidam skyr a banan, pak si kupuji jeste cerne kafe a zase si chvilku ctu na zadi (nejmin tady fouka, vyhled na bilou caru zcerene vody co za sebou nechavame je prijemne uklidnujici a more diky nemu neni tak jednotvarne a taky tu neni moc lidi), kafe cigareta a knizka = pohoda. Ted je 14.54, za 6 minut zacina ve Viking Clubu Bingo, pujdu si ale asi zakourit a nebo se kouknu na nejaky film. Sedim na 7. palube u vchodu do lodni kantyny a cumim a W od Olivera Stonea, neni to uplne spatny film ale po vsech ostatnich filmech. Lodni rozhlas hlasi ze zrovna proplouvame prulivem pres Shetlandske ostrovy tak se jdu take kouknout, mijime nejvetsi ropny terminal v Severnim mori, no nic moc neni videt. Stridam filmy a cteni knizky, ta anglicina je fakt bes, asi si sezenu Svobodny lid v cestine at z toho aspon neco mam. Okolo 18. prichazi Jozef, nejak nemam na dalsi filmy naladu, mam sice rozkoukane Andele vsehomira, ale s vypalenymi anglickymi titulky to nejak neni v islandstine ono, predavam Jozefovi notebook a jdu si lehnout. Predtim jeste posledni cigarko na horni palube. Mam uz cestovani plny brejle.

den 35. sobota 15/8 2009

Probouzim se pred 9. hodinou, v poledne uz snad budeme konecne v Dansku. Sprcha a kafe k snidani, pak si zacinam balit veci co jsem si natahal na lod a v podstate jsem je ani nepouzil, jeste nekde najit prodluzovacku a rychlovarnou konvici jo a taky pocitac se nekam zatoulal. Podle displeje o pozici lodi mame asi 15 minut zpozdeni, to se holt stava. Pred 11. hodinou prichazi stewardka ze mame opustit kobky, ze jako budou uklizet, to by me fakt zajimalo co tady chteji uklizet kdyz tu nic neni. Davam se do reci se spolucestujicimi z Cech, podle znacky auta co jsem si vsimnul v pristavu jsou to jihocesi, z hovoru zjistuji ze jsou odnekud od Dacic, na Islandu stravili krasne 3 tydny, trasu jesli vlastne skoro stejnou jak my. Domlouvam se s Jozefem ze si vezme naje cidery tak jdu koupit do Duty Free shopu rovnou karton 24, nejak mi to zachutnalo, skoda ze se v cecach asi neda sehnat. Ke kartonu prihazuji jeste jedno tricko Smyril Line jako suvenyr, at mi verite ze jsem fakt touhle lodi jel. Batoh a cidery nechavam odlozene na schodisti mezi 5. a 4. palubou, auto mame opet na 4. tak to nebude aspon tak daleko. Na horni palube fouka vitr jako svina, do toho jeste lehce mrholi, ale uz se blizi Danske pobrezi tak netrpelive spolu s dalsi najmin 50 lidi vyhlizime pobrezi a pristav. Konecne ve 12.32 zahledneme obrysy nejake zeme, v duchu volam "Zeme na obzoru:)", pak se z mlhy vynoruje pristavni hraz, pruplav na otevrene more se zda s te vysky neuveritelne maly, tam se snad ani nemuzeme vejit? Rozhlas hlasi ze uz se oteviraji palubys auty tak zacina mela kdo se k autu dostane driv, vzhledem k tomu ze jsme na nejvrchnejsi palube a tudiz budeme odjizdet jako jedn z poslednich tak neni kam spechat, strkame batohy do auta a cekame kdy nas konecne sklopi a budeme moct vycouvat:) Mezitim jeste na palubu pod nami pristavuji nakledak na vymenu pradla, cumime na particku pracantu jak jim to diky blbe (jednou stranou auta na vystupcich v podlaze a tudiz z kopce) zaparkovanemu nakledaku jim neustale nejake kose s pradlem z hydraulicke plosiny padaji, takhle se fakt ven nedostanem. Konecne se nase paluba zacne sklapet, z lodi odjizdime jako predposledni auto. V hanstholmu hned za pristavnim arealem blbe odbocujeme takze se musime kus vracet, Plojhy se Subaru na nas nastesti cekaji. Domlouvame zastavku na tankovani a obed na prvni danske benzince, je to jen par kilometru. U pumpy nez se rozhodneme za kolik natankovat jeste slevnuji (v zivote jsem nevidel menici se cisla na displejich), jeste tedy neco usetrime. Dofukujeme kola, nikdo presne nevi na kolik foukat karu, tak tam davame nejake 2 atmosfery snad to neni ani moc ani malo a nebouchne nam kolo, rezervu samozrejme na karu nemame. Zacina poprchavat a tak se moc nezdrzujeme a vyrazime vstric domovu. U Aarhusu pred najezdem na dalnici se jeste chvilku motame na kruhovych objezdech, pak uz jen dalnice a upaluje vstric domovu. Pojedem asi non stop jen s nejnutnejsimi zastavkami, to zas bude dlouha a nesmirne "zabavna" noc. Pred nemeckyma hranicema jeste zastavujeme na odpocivadle (s[atne domluveny signal resp. my nemame moc prehled kde jsme a tak jsme netusili ze prvni pumpa v Nemecku a tudiz moznost platit v Eurech je jen o par kilometru dal). Se Zipem jeste rozdelujeme penize ze spolecneho banku za nakupy at mame poradek v ucetnctvi a kazdy dostane zaplaceno kolik do cesty vlozil. Na nemecke pumpe pred Kielem si kupuji tabak Gauloises Blonde, v Burger Kingu zkousime s Mrnousem jejich Six Pack (hehe, malickate burgry jsou fak smesne, ale nafocene to vypada pekne), dalsi zastavka bude asi az na tankovani nekde lize k domovu, pocitam tak Halle nebo Magdeburg. Je tma jako v pytli, na kare nesviti prave zadni svetlo, takze aspon pozname jestli nam Subaru neujelo (jedem jako vzdy az druzi). Po asi dvou hodinach zastavujeme na kratkou pauzu, to uz mame za sebou podjeti Labe v Hamburku a do cile nam zbyva nejakych 800 kilometru.

den 36. nedele 16/8 2009

Mijime nejakou benzinku, hned vzapeti se rozsviti kontrolka rezervy, na dalsi pumpu podle predchoziho ukazatele dobrych 80 kilometru, bude sranda. Rezerva je odhadujeme tak na 70 - mozna 90 kilaku, uz by tady nekde puma mohla byt, blikame dalkovyma ze bude potreba na pumpe zastavit, jako na potvoru je pred ni ale jeste odpocivadlo tak ho jen projizdime a na pumpu o par kilometru dal uz auto pomalu tlacime ocima. Natankovano (nadrz skoro do sucha), nocni kafe a dalsi zastavka uz bude v Cechach. Tesime se na vypecky. Cestou nekolikrat projizdime okolo farem vetrnych elektraren, takhle v noci vypadaji blikajici cervena pozicni svetla ktera se stridave schovavaji za listy vetrniku docela strasidelne. Konecne v 06.07 prejizdime cesko-nemeckou hranici v Petrovicich, na pumpe Agip (Telnice-Varvazov hned ta prvni za hranicema) pri krasnem vychodu slunce kupujeme vcerejsi noviny, Kofolu a neco maleho k snidani. Podle navigace muzeme byt pred 11. hodnou v Budejcich (navigace ale nepocita se zastavkou v Praze kde vykladame Slunicko a Jozef si necha doma spon cast veci). V Usti nad Labem sjizdime asi trochu omylem na starou silnici podle reky, na dalnici se tedy vracime az v Lovosicich (asi to je tudy ale stejne lepsi, aspon se nemusime motat po tech kopcich). Do Prahy dorazime chvilku po 8 hodine, zastavujem nahore nad Hlavnim nadrazim na parkovisti pro autobusy, loucime se s Annickou a delame posledni spolecnou fotku, tak jo dokazali jsme to. Pak jeste do Prokopovy vylozit Jozefovo veci, pred nadrazim podjizdime magistralu zkratkou, Subaru nas bohuzel nezaregistruje a tak to jedou jinudy (inu ja se v Praze vyznam - samozrejme ze to neni pravda le risknuli jsme to a vyslo to:). Z Prahy pres Tabor neni nejak hrozny provoz, taky kdo by v nedeli dopoledne jezdil na jih. Ceduli Ceske Budejovice mijime v 10.44, ovci lebka se stale smeje z predni masky. Na Valse vybaluje vsechny veci, hledme co kde mame zastrcene za osobni veci v bednach, davame susit plachty a hadry a hlavne se tesime na vypecky a pivo u Sedlaku. Velke zklamani, takova hospoda vypecky nevedou, no tak aspon objednavame 8x veprovou s chlupatym knedlikem, nic moc ale je to ceske jidlo tak neohrnujeme nos a stejne to sezerem. Mam po plzince celkem dost, vsechno se se mnou mota, nejspis jmam trochu rozhozene centrum rovnovahy jeste z lodi. Domlouvam se se Zipem ze me hodi domu autem, zaplat panbuh, kdo by se tahal s tim vsim pres mesto pesky. Ve 14. hodin konecne doma. Ted jeste rozdat dary, vyprat a hlavne se probrat vsema fotkama = prace jak na kostele ale stalo to za to...

Přidej příprcek:






SPAM
30-04-2016 11:19:09 Σ B @ 78562 #^

SPAM [RAW]

jeff
10-10-2009 12:00:09 Σ B @ 48734 #^

vko(#48733) tak to si nemusel cist, to je prece jasna vec

vko
10-10-2009 08:16:54 Σ B @ 48733 #^

KUBO tak po měsíčním váhání jsem to přelousknul a můžu říct dobrý VOE, pěknej report, ale na island nejedu v Třebíči je tak krásně

vko
11-09-2009 14:21:51 Σ B @ 47922 #^

PDF vytisknuto, to nemá chybu. Kuab zase boduje. Já tyhle dlouhý věci na monitoru dost nerad čtu.

jeff
11-09-2009 13:46:29 Σ B @ 47917 #^

mel si to sem davat postupne...

kuaB
11-09-2009 13:45:17 Σ B @ 47916 #^

Jestli se vam to nechce cist vsechno na monitoru a nebo si to proste chcete vytisknout tak tady je pekne naformatovane PDF [codelam.cz]

lojzek
11-09-2009 13:03:51 Σ B @ 47913 #^

kua to je textu, aspon se pri patku nebudete nudit ...
kuab to sem dycky mafiansky prskne a nic nerekne :D