Island 2009 - cast prvni

kategorie: na cestach
publikoval: c00ba
datum a čas: 22-07-2009 00:44:56

DOPLNENO 11/9 2009:

Jestli se vam to nechce cist vsechno na monitoru a nebo si to proste chcete vytisknout tak tady je pekne naformatovane PDF a tady jsou nejake fotky.

Vsechno vlastne zacalo uz nekdy v unoru kdy kamarad prisel s myslenkou vyrazit na Island s jejich cajovnou na mezinarodni skautske setkani RoverWay. Puvodni uvaha byla dokonce takova, ze by nam organizatori mohli zaplatit i naklady na cestu, coz se zdalo jako naprosto skvela prilezitost se do teto zeme, kam jsem se chtel uz dlouho podivat, dostat za par supu. Termin polovina cervence az polovina srpna znel take dobre a navic jsem si stejne potreboval dovybrat dovolenou za posledni roky takze proc ne?

Postupem casu se idea proplacenych nakladu na dopravu stavala vice nerealnou a tak jsme zacali resit jak tedy co nejlevneji na Island a navic i s vybavenim na provoz cajovny na akci kde bude cca 3000 lidi dostat. Pri zjistovani na kolik by na miste vyslo pujceni auta na planovanych 5 tydnu bylo rozhodnuti jet po vlastni ose a trajektem z Danska se spolecnosti Smyrn Line jiz celkem jasna vec. Dopravu materialu jsme zvazovali vyresit spedici pres Schenker (diky Kacko za snahu) [1 europaleta do 200 kg by z Ceskych Budejovic do Reykjaviku vysla na necelych 11.000 Kc coz neni tak strasne], po zvazeni vsech pro (bez starosti, moznost jet i mensim autem a rychleji) a proti (omezeni na hmotnost a rozmery, vyreseni odvozu casti nepouziteho vybaveni zpet) padlo i tady rozhodnuti vyresit toto vlastnimi silami a tak jsme nechali opravit prives za auto a vybavili ho konstrukci s uzamykatelnou plachtou. Navyseni ceny za trajekt (kvuli delce auta pres 5 metru) o nejakych 35 tisic dohromady za obe cesty bylo sice bolestne, ale zas muzeme s sebou vzit opravdu skoro vse co chceme a budeme potrebovat a nejspis i dost veci ktere vubec potrebovat nebudeme.

Doprava materialu tedy byla vyresena, ted kolik nas pojede? Pri pocatecnim nadseni to vypadalo nejmin na 10 lidi, pak nastala panika ze mozna pojedeme jen ve 4 az se nakonec pocet ucastniku ustalil na 9 coz je na 2 auta, z toho jedno s vlekem a pro rozpocitani nakladu asi idelani stav. Dalsi otazkou bylo kde sehnat na 5 tydnu nekoho kdo nam pujci auta ktera cestu nejen na Island ale hlavne po Islandu zvladnou. Prvni potvrzene auto bylo Subaru Outback (mohutnejsi kombik s 4wd takze pohoda), adeptem na druhe auto se pak stal osudovy Pilotuv Citroen Xantia z roku 1996. Proc osudovy se dozvite za chvilku. Planovaci schuzka cca 3 tydny pred odjezdem zodpovedela dost otazek o tom kdo pojede (pro nektere z nas prvni prilezitost poznat ostatni spolucestujici), kdy pojedeme (sraz v nedeli 12/7 v CB na Valse), co se rozlousknout nepodarilo byla otazka presnejsiho programu mimo tyden kdy budeme s cajovnou na zakladne islandskych skautu u jezera Ulfljotsvatn . Ok, trasu dalsich cest po Islandu vyresime na trajektu.

den 1. nedele 12/7/2009

S ohledem na fakt, ze jsem pri pokusu o sbaleni se jiz vecer pred odjezdem protahl pripravy dlouho do noci a sel spat nekdy kolem 4 rano, nebylo z puvodne planovaneho vstavani uz v 8 nic a ja se probral az lehce po 10. hodine. Ok, tohle nevyslo tak vyrazim koupit jeste posledni drobnosti (mj. novou nerez sadu na vareni neb ta ma stara se nekam v byte zatoulala, hlinikovou litrovou lahev co bude dobra na Myslivce a po jeho zkonzumovani i na cokoliv tekuteho jineho) o neco pozdeji. Kupodivu se mi i v nedeli dopoledne podarilo sehnat skoro se co jsem potreboval (az na koleni ortezu ale to snad nejak preziju) a tak mi nic nebranilo v tom zacit balit do batohu. Obleceni jsem zredukoval jen na nejnutnejsi (kdyztak pujde v taboristi pred odjezdem do divociny neco preprat a nebo taky ne vzdyt to je jedno nejsme modelky na dovolene na plazi ale na Islandu). Po dvou pauzach na cigaro (fakt nesnasim baleni) jsem mel konecne vse cestovni ve velkem batohu + veci na cestu a neco malo techniky + pruvodce mapy a jidlo na cestu v prirucnim zavazadle. Pak nastala klasicka otazka: Kde mam pas? Ok doma neni tak musi byt v kancelari. Cestou na Valchu jsem se tedy jeste jednou zastavil v praci kde se ale ted 5 tydnu neukazu (pro mne jakozto workoholika neco nemyslitelneho ale budiz no:) Pas byl samozrejme v supliku vedle stolu kam jsem si ho sam dal abych ho v tech haldach papiru nemusel hledat. Na Valchu prichazim se zpozdenim, zas tak to ale asi nevadilo, stejne jsme museli jeste zastavit pro zamky, drat, tabak do vodni dymky a filtry do kavovaru takze se tak jako tak zdrzime. Upravujeme krabice od bananu aby se z nich na Islandu daly udelat stolky do cajovny a plnime je vybavenim a surovinami. Kara se pomalu plni, mista je ale nakonec tak akorat i na polstarky, koberce a i nejake batohy. Stresni box na Xantii naplnime polstarky, do kufru aut narveme osobni veci a jidlo a muzeme vyrazit - zatim ve 4 a 4, Annu (Slunicko) mame vyzvednout v Praze na Hlavaku. I s nakupem, zastavkou v Cajirne a Bloudu, neplanovanym obstaranim pruhovaneho namornickeho tricka pro mne a tankovanim u Makra mame slabe dve hodinky zpozdeni coz se pri 1200 kilometrech co mame pred sebou nejevi jako problem. Cesta do Prahy probihala hladce, Subaru s vlekem jede celkem svizne zato nam se za Taborem zacina nejak zvedat teplota motoru a tak na Ceske Sibiri zastavujeme a pokousime se o kontrolu. Bez znalosti kde by asi tak mohla byt nejaka merka stavu chladici kapaliny zase radsi motor zavitame a ujizdime dal vstric Praze s dalsi zastavkou Hlavni nadrazi. Parkujeme pred hlavnim vchodem u Magistraly a shanime u osadky prvniho auta cislo na Annu at ji v tech davech nejak najdeme. Podari se a tak se chystame nasednout do Xantie a dojet na Florenc kde ceka prvni cast teamu. Pod levym zadnim kolem ale Zip objevuje divnou zelenozlutou skvrnu, ano neco se deje s autem co nas melo bez problemu 5 tydnu vozit po cestach i necestach. Prejizdime na Florenc a parkujeme na parkovisti primo pod Magistralou naproti McDonalds. Cervena kontrolka kricici STOP je jasnym znamenim ze je neco spatne a dal timhle autem v tomhle stavu nejspis nejedem. Plan a) Zkousime opravdu dost ruznych cest (obvolavame zname - r080 - a pribuzne - bracha - u Internetu ci s patricnymi konexemi) jak sehnat v nedeli vecer nejaky servis ktery by nas 1. odtahl a nechtel za to silene palky a 2. byl pripadne schopen zavadu (nejspis hydropneumaticke odpruzeni) vyresit idealne taky jeste behem nedele (klidne i s priplatkem ,ale hlavne at muzeme jet dal) To je samozrejme naprosta utopie takze nastupuje plan b) sehnat narychlo nove auto se kterym absolvujeme celou cestu. Zip nakonec premluvi Sotyho ze nam pujci jeho Oktavku kombi, ale pod podminkou ze si ji vyzvedneme u nej v Borovanech a sezeneme mu nahradni auto na celou dobu + zaplatime amortizaci (5000 Kc za prvnich 5000 Km a pak 1.5 Kc za kilometr coz je hodne ferova nabidka), nahradni auto se mi podari od stredy dojednat od Milose (diky kamo), do te doby bude muset Sotymu stacit na ty kratke vzdalenosti Xantia s vyhruzne sviticim cervenym STOP. Prekladame bagaz z Xantie do kary, osadka Subaru jde spat do bytu v Prokopove ul. a my vyrazime ve 23.07 v Xantii smer Borovany. O tom co jsem se docetl na netu (marna nadeje ze by mohl McDonald mit free wifi - ze nema jsem zjistil az pote co jsem si tam koupil kafe a jablecnou tasticku abych tam neserfoval u prazdneho stolku - mne donutila opet zprovoznit tethering s iPhonem) o fatalnich nasledcich pri jizde s poskozenou hydraulikou radsi taktne mlcim. Za Veselim nad Luznici sjizdime na odbocku na Trebon, pred Lomnici nad Luznici lehce strejchneme prednim i zadnim kolem zajice co si to stradoval prostredkem cesty (pri zpatecni ceste ho potkavame uz jako zalozku do herbare), do Borovan volime podle navigace cestu pres Lisov (par kilometru jedeme po uzke cyklostezce:) mezitim odchazi i posilovac rizeni a Sotyho budime nekdy po 1 hodine ranni - je "fakt rad" ze nas vidi. Menime auta, stresni box bohuzel bude muset zustat doma ale nejak se vejdeme. Dostavame instrukce co s autem nesmime a kde se co ovlada a hura po druhe smer Praha. Do Prahy dorazime nekdy okolo 5 ranni a davame si vsichni ranni kavu a caj. Muzeme tedy vyrazit na druhy pokus.

den 2. pondeli 13/7 2009

Z Prahy vyjizdime v 6 hodin rano a ja upadam do komatu ze ktereho se probouzim az na pumpe cca 40 kilometru za Prahou. Na pumpe se rozhodujeme kterou cestu pres Nemecko zvolime. Navigace nabizi variantu Drazdany > Berlin > Hannover > Hamburg nakonec vsak volime trasu Drazdany > Lipsko > Magdeburg > Hannover > Hamburg. Cca. kazdych 150 az 200 kilometru zastavujeme na kratke prestavky jeste stesti ze nemusim ridit. Nejakych 60 kilometru pred Hamburkem usinam opet a tak si ani nepamatuju jak jsme se vymotali z Nemecka a probouzim se az v Dansku na dalnici. No dalnici, takova betonova silnice pro motorova vozidla to je, ale i s karou se da jet slusnych 110 km/h byt je konstruovana na 80 km/h ale drzi tak cesta ubiha hladce. Nekdy mezi 8 a 9 vecerni nam do cile zbyva poslednich 150 kilometru navigace opet radi jet po nejakych okreskach ale volime variantu z dalnice po silnici cislo 26 pres Viborg. Pred pulnoci zastavujeme na odpocivadle 25 kilometru od Hanstholmu a spolecne ulehame pod sirakem vedle jednoho z piknikovych stolku. Pred spanim dame jeste kolecko plechovkovych plzni a stopecku Myslivce jako slaftrunk.

den 3. utery 14/7 2009

Budik je nastaven na 6. hodinu ranni, jeste se chvilku prevalujeme ale nejpozdeji v 7 bychom meli vyrazit neb check-in v pristavu je otevren od 8 hodin. Pachame zakladni hygienu, prebalujeme veci tak aby si kazdy mohl vzit na lod vse potrebne na dvoudeni plavbu a vyrazime do Hanstholmu. Do pristavu [no pristavu, v podstate je to jen kotviste pro trajekt a par malych rybarskych barek] prijizdime lehce pred 8. hodinou. Na check-inu nam davaji palubni listky a karty co slouzi zaroven jako klice od kajut, nikdo neresi ze mame registrovanou jinou SPZ u nahradniho auta, dostavame jen listek za okno s cislem objednavky a cilovym mistem Seydisfjoerdur. Na lod na car deck s autem muze jen ridic a tak se vydavame s batohy bocnim vstupem a cekame nez nas pusti na lod. Po cca 30 minutach se konecne otevira i vstup pro pasazery a tak jdeme dlouhou rourou podel lodi az na lavku a vstupujeme na palubu cislo 5. Je lehce po 9 hodine a my se ocitame na palube lodi na ktere stravime pristich 50 hodin. Kajuty jeste nejsou uklizenene a tak cekame s bagazi na chodbe. Na jednoho z nas pri rezervaci nevysla kabina a mel by spat ve spolecne lehatkove mistnosti v podpalubi [na ceste zpet tam budeme spat vsichni] resime to tak ze si lehne k nam do kajuty a holt tam budeme v 5 misto ve 4. Presne v 11.00 danskeho casu vyplouvame z pristavu (na lodi ale plati faersky cas takze v podstate vyplouvame uz v 10.00) Je krasne a tak travime vetsinu casu na horni palube pozorovanim zatim viditelneho pobrezi a slunime se. Skoda ze jsem si nevzal knizku, casu na cteni by bylo dost. Na lodi neni bankomat a vse je za danske koruny takze cekame az se otevre banka/smenarna a menime si Eura za DKK. Ja si vybirma z karty pres bankovni prepazku 300 DKK [resp. 270 neb 30 DKK je poplatek za vyber] Jdu si koupit neco k piti a neco maleho k zakousnuti a odebiram se opet na horni palubu na cigarko. Zacinam dopisovat tenhle "denik", dobijim telefon a vsemozne se snazim zahnat nudu (jeste ze jsem si v iPhonu nechal aspon par dilu Diggnation). Mezi 16. a 17. hodinou lodniho casu [nevim uplne presne] na mne pada nejaka unava a tak si jdu po sprse na chvilku lehnout, ze chvilky se nakonec stala cela noc kdy jsem byl presunut do druhe kajuty neb v te nasi se proti predpisum v koupelne na plynovem varici varila vecere a vubec tam bylo ziveji.

den 4. streda 15/7 2009

Kajuty nemaji okna, tak ani nevime ze uz je bily den a jsme probuzeni az v 9.00 lodniho casu [tedy v 10.00 stredoevropskeho] Cistim si zuby a oplachuji oblicej a vyrazim na prvni ranni. Na palube fouka ale sviti slunicko a navic akorat mijime nejakou vrtnou plosinu takze ani more neni uplne jednotvarne. Sedim si pekne v kresle na pridi a pozoruji obzor jestli uz se nahodou nekde v dali neobjevi Faerske ostrovy nas dnesni cil (neobjevi pac tam doplujeme az odpoledne kolem 16.00 faerskeho/lodniho casu). Na palube cislo 5 [tam co mame i kajuty] je pro pasazery k dispozici obrazovka s udaji o plavbe, takze vime ze plujeme prumernou rychlosti 17.8 uzlu/ hodinu [coz nevim kolik je km/h ale asi to nebude uplne malo]. Pripravuji si fajfku [taptatko jsem zapomel doma takze ho bude muset zastoupit tuzkova baterka] a jdu si uzivat pohodu s fajfkou opet na horni palubu. Postupne se tu potkavame vsichni a vymyslime hru na vrahy. Vrazdit se bude zubnim kartackem, obeti jsou nejprve rozlosovany podle jmen, coz se ukaze jako blbost neb si dva lidi vytahnou sva vlastni jmena, pak vymyslime system cisel ktera rozdeluje Jozef a stava se tak nehrajicim supervizorem. Valime se na horni palube, popijime me neznamou tekutinu z me lahve od Myslivce ktery je doufam jen nekde docasne uskladnen a prikusujeme k tomu lekorici, ta je pry dobra jako prevence pred morskou nemoci - lod se chvilema houpe opravdu dost a tak si vsichni pripadame jak po solidni kalbe. Jdu si do kajuty pro kartacek na zuby/ vrazednou zbran do hry, ale jak se dalo predpokladat nekdo byl rychlejsi a tak jsem neozbrojen. Beru tedy macka a ted pisu opet na horni palube, otoceny smerem ke schodum abych videl pripadneho sveho vraha, tyhle radky. V 16.15 jsem prepaden a mrtev. No aspon uz nemusim byt paranoidni a neustale pozorovat kdo se na mne kde vrhne. Jdu si pustit nejaky film, venku je mlha husta tak ze by se dala krajet a nekde v dali uz lze tusit Faerske ostrovy a pristav Thorshavn.
18.18 - kratka zastavka na Faerskych ostrovech. Stihli jsme tak akorat vybehnout k majaku [zrejme cil vsech pasazeru na mezipristani] a uz mame opet nalodeno a budeme pokracovat dal. Odplouvame v 18.35 SLEC, jeste se cekalo na par opozdilcu co dobihali z centra mesta, na to bych asi nervy nemel:) Za 16 hodin uz snad konecne Island. Po navsteve Faerskych ostrovu v podstate az do pristani na Islandu se lod pohybuje pouze v mlze takze nema ani smysl pobyvat na horni palube snad jen krom momentu kdy si chci zakourit. Vecer se jeste divame na chodbe v sestem patre spolecne na islandsky film Noi albinoi pro navozeni te spravne atmosfery:) Pred pulnoci si jeste v kreslech na zadi davam posledni cigarko a delime se o hlt Myslivce se dvema Ceskami co s nami na lodi take cestuji. Vubec je s podivem kolik Cechu se touhle dobou na Island vydava lodi, ale vlastne pri cenach mistnich pujcoven neni divu.

den 5. ctvrtek 16/7 2009

Rano vstavame o neco drive neb musime vyklidit kajutu dve hodiny pred pristanim v Seydisfjoerduru. Snidam cokoladu a cerny caj z baru na horni palube a cekame na pokyn k presunu do podpalubi k autum. Okolo 9 hodiny islandskeho casu (tedy o 2 hodiny mene nez v CR) konecne pristavame a presouvame se k autum. Najit to nase spravne v tom bludisti kdyz vite jen ze je v sekci 4.1. a tech aut je tam opravdu hdne neni zas takova sranda. Motame se s batohy uzkymi ulickami a snazime nikomu neurvat zpetna zrcatka. Konecne auto nachazime, je odemcene a mame otevrene okenko u spolujezdce (nic nechybi ono taky kdo by se zajimal o ceskou skodovku ze. Prevlekame se do stejnokroju (kdo ma skautskou kosili tak do kosile, kdo ne tak aspon do pruhovaneho tricka a vsichni povinne vazeme jednotny satek ceskeho kontingentu pro Roverway 2009), snad nam to pomuze obmekcit islandske celniky a nebudou kontrolovat obsah kary (ono 20 kilo surovin pro cajovnu by se asi pri prisnych dovoznich limitech moc okecat nedalo.) Asi 10.00 mistniho casu konecne vyjizdime z lodi a presouvame se do fronty pred celni kontrolou. Jedeme jako prvni, subaru s karou je nekde za nami. Na celni sklo dostavame nejakou cervenou samolepku o jejimz smyslu zhola nic nevime ale nejaky duvod to asi mit bude byt datum na ni vyrazene neodpovida ani datu odpluti z Danska ani datu pristani. Prijizdime k celnikum a jak uz to tak byva, samozrejme ze si nasi oktavku vybiraji do fronty k podrobnejsi kontrole. Prejizdime tedy pred garaze a tajne doufame, ze podobny osud nestihne i druhe auto s vlekem. Nastesti ne, projizdeji bez problemu, holt asi zapusobil zensky element v jejich osadce. Konecne se na nas dostava rada u kontroly, ani nevystupujeme z auta, jen pootevreme dvere, ocucha si nas male stene, skoci do kufru, odpovime na klasicke otazky odkud jsme, kam a na jak dlouho jedeme a zda mame neco k procleni a jsme venku. Uf to bylo o fous. S druhou casti vypravy se setkavame u banky, vytahujeme mapu, menime penize a resime kam vlastne pojedeme dal. Po chvilce rozhodovani vyrazime na cestu z fjordu a prejizdime do nejblizsiho mesta s benzinovou cerpaci stanici. Je pekna kosa ale prvni dojmy z islandske krajiny jsou super. U pumpy v Egilsstadiru domlouvame prvni zastavku u vodopadu Hengifoss [Visici vodopad]. Je to sce zajizdka nejakych 70 kilometru z hlavni trasy ale podle pruvodce by to mohlo stat za to. Po par metrech na odbocce z relativne dobre vyasfatovane Ring Road Nr. 1 je nam jasne ze i Oktavka dostane celkem zabrat, cesta jej jen ujety sterk bez jakekoliv penetrace a tak to celkem "pekne" haze. Po cca 30 minutach konecne prijizdime na jihozapadni konec jezera (zjistujeme ze se dalo jet i po druhem brehu po o hodne lepsi ceste , budem se po ni vracet). Parkujeme na odpocivadle na zacatku turisticke trasy k vodopadum [jsou tam hned dva, jeden mensi asi v polovine vystupu a na konci 6 kilometrove trasy je pak ten druhy 118 metru vysoky]. Stoupame do kopce, funim u toho jak lokomotiva a to jeste netusim, ze pozdeji bude podstatne hur:] Horni vodopad je bohuzel v mlze, no nevadi presto delame nejake fotky a posilnujeme se Myslivcem. Cesta zpet k autum trva uz o poznani kratsi dobu, taky je to z pekneho kopce tak se kochame pohledem na sedive jezero. Pro cestu zpet na RingRd. volime variantu asfaltove silnice a po nejakych 35 kilometrech jsme opet v Egilsstadiru na parkovisti pred diskontem Bonus. Probiha prvni nakup a seznamovani se s islandskymi nazvy potravin. T o co se zdanlive zda jako ochucene mleko v plastovem kanystru je ve skutecnosti celkem dobra kyska, mezi obalem od klasickeho jogurtu a jogurtovym mlekem neni zas az takovy rozdil, uz vime jak se rekne maslo a podobne:) Platim kartou, ostatne klasicke penize se tady podle vseho snad ani nepouzivaji, kartou zaplatite na benzinove pumpe primo u stojanu, na plovarne, v kempu proste vsude. Dnesnim nasim cilem je jezero Myvatn, mame pred sebou tedy jeste celkem streku takze vyrazime. Silnice cislo 1 tedy tzv. Ring Road je na to ze to je v podstate nejhlavnejsi spojnici na celem ostrove celkem uzka, misty chybi znaceni na krajnici a stredova cara chvilema vypada jak kdyby ji nekdo maloval stetkou od ruky, ale jet se po ni da i slusnou 100 (byt je povolenych 90 ale policajta aby tu na vychode clovek pohledal). Asi 10 kilometru pred mesteckem Reykjahlid ktere lezi primo na brehu jezera Myvatn se pod kopcem, ktery se z dalky tvari jako ze je neustale zality sluncem, nachazi fumarolova zridla Namaskard, tak u nich na chvilku zastavujeme a blbneme ve sloupech pary (a taky teda neuveritelneho oderu pripomina neco mezi zkazenym vejcem a zahnilou vodou ve vaze. Obdivuju skupinku Polaku kteri se po Islandu pohybuji na kolech, celkem odvaha kdyz vezmu v potaz uzkou RingRd., bezohlednost ridicu a ty desitky kilometru monotoni vyprahle krajiny v tehle casti ostrova, no mozna si to nekdy v budoucnu dam taky. Muze byt neco po 8. vecer a stale ani naznak toho ze by se zacalo stmivat, evidentne tedy pruvodci nekecali a s noci jak ji zname u nas to tady asi fakt nebude tak horke. Pri ceste se jeste zastavujeme u prirodniho koupaliste, tam se ale vypravime az dalsi den. Sjizdime k jezeru a mirime primo do prvniho kempu hned pri silnici. Na recepci Plojhy zjistuje ze ta celkem usmevava holka je Ceska a tak vyjednavame pro "ceske skauty" slevu na ubytovani. Vybirame si pri prohlidce s majitelem (neuveritelne tichy chlapek, upozornuje nas na nocni klid od pulnoci do 9 do rana, pritom skoro septa takze je tezke z toho jeho proslovu nektera slova vubec zachytit), stavime stany, varime prvni teple jidlo po 5 dnech cesty a popijime piva z plechovky a pokurujeme vodni dymku. Spat jdeme asi v pul druhe v noci, venku je stale svetlo skoro jak ve dne. Usinam behem par vterin.

den 6. patek 17/7 2009

Budime se nekdy v 9 hodin, zacina se dokonce roztahovat vcera zatazena obloha a vypada to ze bude fakt pekny den. Ostatne testuju i teplotu vody pri ranni koupeli v jezere (snese to srovnani s kdejakou ledovcovou rickou v Alpach co jsme jezdili na raftech, tipuju ze nema vic jak 6 stupnu). Snidam muesli a kafe + k tomu "prikusuji" obligatni rohlicek z Kutne Hory (mimochodem Vikku mam nacaty druhy balicek takze domu asi nic nedovezu a naopak jeste budu muset koupit neco mistniho). Dnesni program je jasny, vyrazime pesky na kratsi trek a zkusime zdolat sopecny vrchol Krafla. Balime si veci na cely den venku, a pred polednem vyrazime na cestu. Trasa je kupodivu hodne dobre znacena (drevene koliky se zlutym koncem), mijime druhy kemp a letiste a blizime se k cily cislo jedna kopci s nazvem Hlidarfjall. Je to krpal jak blazen, v polovine myslim ze uz to nedam, ale nakonec se prekonavam a ten pocit na vrcholku (800 a neco metru, teplota vzduchu 10 stupnu, fouka vitr) stoji za to. Svacime lekorici a Myslivce (nekteri i nic moc islandske jablko a spol), organizujeme vrcholove foto s nivelacnim kolikem a zapisujeme se do vrcholove knihy (par Cechu tu pred nami uz bylo). Podle mapy bychom se nemuseli vracet uplne zpet, ale muzeme zkusit sebehnout po druhe strane kopce a dole pred zacatkem lavoveho pole se napojit na trasu na Kraflu. Hledame vhodne misto kudy se vydat, nakonec setupujeme alespon do sedla pod mensim vrcholkem a spoustime se po kamenitem svahu dolu (mistama o hubu ale prezili jsme to vsichni). Dole stavime z kameni dalsi trolli mohylku [tech je tu vubec vsude v krajine spousta a at mi nikdo netvrdi, ze aspon nektery z nich nejsou opravdu dilem islandskych trollu]. Po par par kilometerech vstupujeme do lavoveho pole kde travime dalsich nekolik hodin (vcetne obeda u lavovych tunelu). Na druhem konci udoli blbneme na snehove planine a konecne se kolem lavoveho pole z erupce z roku 1984 (je obrostle zelenou travou a lava je krasne cerna takze to skoro vypada jak kdyby lava vychladla teprve vcera) dostavame na rozcesti u geotermalni elektrarny Krafla. Na parkovisti kde doplnujeme vodu (studena voda je na Islandu kdekoliv pomalu vzacnost) pada definitivni rozhodnuti vzdat vystup na Kraflu a vybihame tedy jen k jezeru Viti (zatopeny krater po vybuchu v roce 1984 pri pokusu vybudovat geotermalni vrt ktery by slouzil jako zdroj pro elektrarnu, vrtnou soupravu to rozmetalo na 3 kilometry daleko, jako zazrakem nebyl nikdo z delniku zabit), vracime se kousek zpet k dalsim sirnym pramenu (na typicky oder uz si pomalu zvykame, ostatne sira je citit i ve vode co cely den pijeme) a vydavame se po turisticke trase na 9 kilometrovou cestu do udoli k autu (jedno zaparkovane tam a druhe v kempu.) Krajina podle stezky se meni kazdou chvilkou, lavove pole strida poust, piskovcove skaly, zelene louky, no proste parada, takhle nejak jsem si Island predstavoval. Ackoliv je uz po osme vecer, slunicko pali jak o zivot takze se zacinam obavat o doplnene zasoby vody, ridici nakonec vyrazeji napred pro auta a mi pokracujeme sviznym, ale evidentne ne dostatecne rychlym tempem v postupu. Odhadnout cas nutny na presum na islandske vzdalenosti se nam zkratka nejak nedari. Pred desatou vecerni konecne prichazime k silnici a nasedame do aut a prejizdime k prirodnimu termalnimu koupalisti Myvatn. Reknu vam koupacka venku takhle v 11. hodin v noci ve vode ktera ma tak 38-50 stupnu je super zazitek. Koupani prokladam jeste parni komorou a studenou sprchou, taky dobry. Cestou zpet do kempu se jeste zastavujeme u Bjoerk doma, resp. jen pred jejim domkem a delame par fotek, do kempu prijizdime lehce po pulnoci a nekteri zoufalci se jeste pousteji do vareni. Spat jdeme asi pred druhou hodinou, tezko rict presne kdyz je venku porad jeste svetlo.

den 7. sobota 18/7 2009

Vstavame jak bylo dohodnuto pred 9. hodinou. Snidame a balime si veci neb dneska prejizdime na dalsi stanoviste blize k Reykjaviku. Karu zatim nechavame v kempu a vyrazime na kratkou zajizdku k vodopadum Dettifoss a Selfoss. Odbocka z Ring Rd. ma trojmistne cislo a tak si Oktavka hrabne skoro bych rekl na dno svych sil, misty nejedeme vic jak 20 km/h a okolo nas si to svisti Toyoty Yaris samozrejme ze z pujcovny takze who cares ze budou mit dodrbane tlumice. Na parkovisti nad prvnim vodopadem to vypada jak o pouti, u vodopadu Dettifoss pak jeste hure, lidi mraky, kazdy foti furt to same ale je fakt ze pohled je to impozantni. U druheho vodopadu Selfoss je lidi o poznani mene, asi se jim nechce jit tech cca 1.5 km proti proudu reky. Zajimavejsi by mozna byl pohled z druheho brehu ale tam vede jen cesta s trojmistnym cislem a F na zacatku (4WD and 4x4 only) takze si muzeme nechat zajit chut. Zpatky se hrabeme snad jeste pomaleji, preci jen si nemuzeme dovolit aby nas auto na ktere se budeme muset spolehat jeste dalsi 4 tydny nechalo nekde ve stychu. Vracime se do kempu, pripojujeme karu a vydavame se na cestu. Dnesnim cilem je mestecko Bloenduos . Cestou se zastavujeme jeste u vodopadu Godafoss, lezi primo na silnici cislo 1. takze ani nemusime nikam zajizdet. Fouka celkem studeny vitr ale kratasy nesundam to je jasne. Behem cesty se jeste zastavujeme na benzinove pumpe ve meste Akureyri (prekrtivam ho na pocest Natachy Atlas na Aestheni), delam par fotek a jedeme dal. Prijizdime do mesta Bloenduos a vyrazime jeste k mori (Severni ledovy ocean?). Zip s Kacou smaceji nohy, ja si davam cigarko a klepu kosu. Ve meste probiha zrovna nejaky hudebni festival takze vsude jsou hloucky opile ukriciene islandske mladeze, nastesti i v kempu na recepci se zda ze se trochu popijelo a recepcni dela problem vynasobit 4 x 1200 ISK coz je cena za jeden stan bez ohledu na pocet osob. Vybirame nejake sikovne misto na spani, volime variantu spani mezi chatama, varime dalsi teple jidlo a dopijime jedny z poslednich piv.

den 8. nedele 19/7 2009

Budime se opet okolo 9. hodiny, jindy to snad ani nevyjde. Snidame, jdu si koupit jogurt a ochucene mleko a lekorici do samoobsluhy u pumpy nad kempem, pokousime se o spachani nejake hygieny, ale k dispozici je jen jedna sprcha a to neni na takove mnozstvi lidi zrovna moc. Pred polednem odjizdime s cilem dostat se co mozna nejbliz k Reykjaviku, ale tak aby nam zustala jeste moznost nejakeho puldeniho vyletu. Na parkovisti u jednoho z prvnich betonovych mostu na Islandu na puvodni Ring Rd. s nazvem Kattarhryggur nachazi Zip s Macem ovci lebku a tak tunime pomoci flexopasek masku nasi oktavky, vypada to divoce. Pri ceste jeste zastavujeme u krateru Grabrok, plachtime ve vetru na jeho vrcholku a obed si davame u gejziru Deildartunguhver. Oblast hojne vyuziva termalni prameny (cast horke vody je odvadena o nekolik kilometru dale a slouzi pro vytapeni), kupujeme si rajcata a mrkev z mistnich skleniku, pul kila za 100 ISK tedy na nase asi 15 Kc coz je na islandske pomery vic nez skvela cena. Pro dnesni noc nakonec volime kemp Bjarteyjarsandi u silnice v zalivu Hvalfjordur. Kemp je soucasti ovci farmy, zazemi je v byvale stodole, k dispozici kuchynka, termoska s kavou, kolac, hotdogy a majitele jsou moc prijemni lide. Stany nejdrive stavime primo na louce, ale fouka celkem drsny vitr takze je nakonec presouvame do male kryte zahradky (presto jsou v noci slyset cekelm divne zvuky jak vitr skuci mezi stromy, ze bychom tou lebkou nastvali islandske trolly?), pred veceri vyrazime jeste na koupani v mori, na cestu nas vyprovazeji mistni psi, more je studene a fouka ledovy vitr, ale co neudelat pro par fotek ne? Clovek se ani nemusi utirat rucnikem, schneme na vetru hodne rychle, jen neni kde se osprchovat tak holt budeme trochu slani. Prichazi nas varovat majitel farmy at ted neprechazime silnici, ze za chvilku okolo pojedou policajti, moc to nechapeme ale jak se opravdu za chvili ukaze, po silnici proleti nejdriv pomerne velkou rychlosti nejake osobni auto a za nim postupne 7 aut policejnich. To prvni auto byl nejaky pirat silnic snazici se jim po uzke klikate Ring Rd. ujet, pocitam ze bez uspechu, ale aspon si uzil chvilku srandy a adrenalinu. Varime veceri (express ryze a fazole), dobijim baterku ve fotaku a macka, snazim se chvilku psat a pak hledam nejakou wifinu, na chvilku mi svitne nadeje stahnu aspon cast posty a napisu post na onyon a pak to opet padne a uz se nepripojim. Predtim se jeste pokousim zaplatit za ubytovani, obe karty, ale hlasi nedostatek prostredku coz mne trochu desi. Rano uz ale nastesti vse funguje v pohode.

den 9. pondeli 20/7 2009

Po snidani hlasujeme o dalsim programu na dnesni prejezd na taboriste kde bude probihat Roverway 2009. Varianty jsou nejvyssi vodopad Islandu Glymur a nebo 914 metru vysoky vrchol Esja nad Reykjavikem. Hlasovani dopadne 4:4 (ja se strategicky zdrzuji hlasovani, je mi to fakt jedno), podle souctu veku v obou skupinach nakonec vitezi varianta treku na dalsi kopec (v ramci treninku na zaverecny planovany trek na Hekklu). Za odbockou na vodopad nakonec rozhodujeme ze preci jen zkusime vyslapnout k vodopadu (vyska 200 metru) a pridame k tomu nejaky z okolnich vrcholu a Esju si nechame na nejake dopo/odpoledne behem prvnich dnu Roverway. Po par stech metrech se odbocka z hlavni silnice stava pro Oktavku opet celkem obtizne sjizdnout a tak nechavame auta odstavena u krajnice a vyrazime pesky ke vstupu do oblasti. K vodopadu se jde po strmych svazich po obou stranach ricky vytekajici z jezera Hvalvatn, misty dost o hubu a bude hur. Vodopad je opravu impozantni, stoupani k nemu take. Postupne se dostavame az na jeho horni hranu a pokracujeme po nahorni plosine pod vrchol Hvalfell. Nabirame vodu z reky a vyrazime do strmeho kopce, v tu chvili jeste nikdo netusi ze se postupne rozdelime a na vrcholu se sejdeme az po par hodinach a to jeste asi ze 3 ruznych smeru.

Přidej příprcek:






jeff
23-07-2009 19:32:25 Σ B @ 46703 #^

c00ba@island(#46701) no jo island, co by clovek taky mohl cekat...vsude dobre, doma nejlip

c00ba@island
23-07-2009 19:11:26 Σ B @ 46701 #^

hosi je to tady na hovno s pripojenim k netu takze vubec nevim jestli poresim pokracovani driv nez prijedu do CR kazdopadne nejaky fotky snad budou.

2vko > na krizi to tu rozhodne nevypada

ad. auto od nekoho z onyonu > akorat jse otravoval robota s cislem na nejaky servis na citroeny ale to byla camozrejme pycovina, xantia se po predani Sotymu (tomu co nam pujcil ochcavku) rozes.ala uplne - brzdy a motor

konci mi cas toz zatim CU

jeff
22-07-2009 13:13:16 Σ B @ 46648 #^

luxus, hrn to do nas kazdy den at mam co cist ke snidani...diky

rosja
22-07-2009 12:17:22 Σ B @ 46642 #^

moc pekne, vic, vic

vko
22-07-2009 10:04:19 Σ B @ 46640 #^

Ten vybornej článek tady samozřejmě, jinak auto bych vám nepučil ani náhodou,

ty kubu a je tam nějak vidět to že Island nějak díky ty krizy měl problémy nebo je to nepodstatný. Třeba žebrající stařeny a tak. jo a místo dlouhosáhlejch keců by jsi mohl postnout nějak víc fotek. ale to přijde.

jaros
22-07-2009 09:59:40 Σ B @ 46639 #^

precet sem to cely, velka krasa

m4
22-07-2009 09:48:52 Σ B @ 46637 #^

zdravim do zeme vecneho svetla ;) bacha na trolly, sou tam a sleduji vas!

lojzek
22-07-2009 08:02:34 Σ B @ 46634 #^

kakra dobry, jeste fotazemi, kdyby to bylo prolozeny.
ad xantia - to nebyla bobova ne? kdyz jste shanile druhej kchar, zkousel jsi i onyonaky, nebo jsi vedel, ze to nema cenu. Ja si myslim, ze takej jeremy by vam mondeo z fleku pucil ;)

c00ba@island
22-07-2009 00:47:29 Σ B @ 46633 #^

tak nejaky prvni nasup tady, pripadne pak jeste na [c00ba.ontheroad.to]

v omezenych mezich moznosti budu pokracovat a doplnovat a opravovat preklepy