Expedice Goose Columbuse

kategorie: expedicni zapisnik
publikoval: robo
datum a čas: 21-03-2005 17:34:10

Bylo nejakeho 3.3.2005 kdyz mi Karaf IMoval (jooo, to je ten internetovej vek a jeho slovnik), laicky receno psal, ze nekdy kolem 13.3. jede do Maltatalu. Maltatal je oblast na jihu Rakouska, vyhlaseny to lezecky raj, hlavne v zime. Behem nekolika sekund zbytecneho premysleni jsem rekl JO a bylo po srande.

To moje JO, znamenalo ale vic, nez jen se sbalit a jet. Znamenalo to stravit nasledujici dny nakupovanim a shanenim veci. Predne, clovek potrebuje kvalitni boty, nejlepe neco, co nepromokne. Takze Gore-Tex. Moje 12+ hnata ma dycky problemy s botama. Zadarilo se a ja jsem boty sehnal nekdy 8.3. myslim. Taky clovek potrebuje nepromokavou bundu a nejlepe i kalhoty, k tomu nadavkem i rukavice. Poshanel jsem to vsechnoi raketovou rychlosti, nektere veci jsem kupoval den pred odjezdem.

Dale clovek potrebuje takove ty lezecke nezbytnosti, jako macky, cepiny, uvazek, helmu, karabiny, slanovaci osmu a kupu dalsich malych veci, ktery snad ani nevim, jak se jmenujou. Macky, cepiny, helmu jsem si pujcil v hudy sportu za coz jim dik, no nechali si to samozrejme radne zaplatit, ale borec tam byl v pohode. Uvazek a dalsi veci jsem pujcil od brachy, lano a dalsi veci vyssi skoly vezme Pripluv. Tez probihala divoka emilova prestrelka, ve ktere jsem nekterym slovum sotva rozumnel, ale pochopil jsem, ze se Karaf s Pripluvem bavi o sroubech do ledu. Tech mame nedostatek. Nakonec vlastne jich byl dostatek, jak uz to tak byva.

Balil jsem se ve stredu vecer, protoze na Ctvrtek kveceru byl naplanovany odjezd. A balil jsem se dlouho, predlouho do pozdnich nocnich hodin. Problem byl totiz v tom, ze ani muj nejlepsi spacak neni sto ochranit me pred zimou, ktera jde pod -7 stupnu. reseni je proste, vezmu si dva spacaky, no a karimatka taky neni nijak zvlast dobra, jo vezmu si dve karimatky. Taky jsem bral stan. Uz jen tyhle veci slusne zaplnily muj drahoceny prostor. Kde je ale jidlo, esus, varic, obleceni, litr rumu? Nakonec, jako temer vzdy, se podarilo toto vse nacpat do meho uboheho Trampu Gerlach 55-65l. Usnul jsem jak mimino.

Ctvrtek, den, kdy jsem v praci byl dost kosmeticky jsem stravil shanenim poslednich drobnosti. Odpoledne na vlak a smerem do Budejic! V Budejicich jsem byl v nejakych 18 hodin, setkal se s C00bou a pak jsem sebou sil v Singeru [2]. Zde si me take vyzvedla eskorta a jeli jsme smer Rakousy. V aute veselo, vsak to znate.

Prijeli jsme na hranice, Cesti celnici pohoda, Rakousti? Neveril jsem vlastnim ocim. Borec na celnici povida, zajedte si doprava a zastavte. Borec za chvilu vylezl a sel za nami. Nesviti vam svetlo. Cumime jak vyvorane mysi, cekali jsme nejakou buzeracni prohlidku. nikdo z nas ale nevi, jak se meni zarovka, nemluve o tom, kde bychom ji nasli. Celnik nevaha, otevre hauptnu, vysroubuje zarovku, najde nahradni, nasroubuje zpet. Opet nesviti. Zkousi vselijak laborovat s zarovkou a kryty kolem, nic. Mavne rukou, pozdravi nas a jedem. Cekali byste nekdo tohle od Rakouskych celniku?

Cesta ubiha, najednou je patek 0:30. Ridic Pripluv je unaveny, tak vybirame parkoviste a tam chrochro. S karafem spime na lavicce a stole maleho posezeni, Pripluv v aute. Rano je velmi pekne, nad nami se tyci hrad, pokracujeme v jizde. Uz asi jen 100Km do Maltatalu. Na miste serizujeme vystroj, jime nejake kulinarske zazraky a konecne vyrazime na ledy!

Jdeme udolim a vybirame ten spravny led. Nachazime, vypada tak mirne, lehoucce, prochazka. Opravdu je to spis jednoduche lezeni. Kdyz uz jsme nejakych 100m v ledu, potkavame dva Cechy, kteri rikaji, ze tenhle led ma 550m a jestli mame celovky. Jasne, v aute. Slanujeme dolu a jdeme se jeste podivat dale, tady jeste blbneme, ale uz bez jisteni, jen nejaky ten metrik nad zemi. Pomalu pada tma, balime to a valime delat neco k jidlu a opet chrochro. Spani je vyborne, v lese, rovne misto, houka sova, klada primerena.

Rano vstavame, kdyz uz nekolik aut na parkovisti signalizuje, ze jsme byli predbehnuti. Heh, tady je mista, ze stejne pomalu nikoho za cely den nepotkame. Uz vecer jsme si vyhledli (cti Pripluv s Karafem) misto, kde se nachazi vodopad pod nazvem Kolumbus. Na rozcviceni si davame jeden mensi hned vedle. Je to nejakych 25 metru vysoka "ledova kurva", kterou teda nakonec vsichni zdolali, dokonce i ja. Ta radost nahore byla nepopsatelna. Nejaky cas jsme odpocivali a Pripluv zacal mit roupy. Ze pry teda na ten Kolumbus.

Vyrazili jsme. Lano vyslo akorat, takze mily Kolumbus ma takovych 45 metru. 45 metru rovneho ledu, par previsu a to je asi tak vsechno. Pripluv slanil dolu, Karaf jistil, ja jsem vyrazil poridit fotky toho silence. Za pul hodiny byl nahore. Cumeli jsme oba jak puky na Pripluva. Ten den jsme si jeste trochu zablbli na nizsich "ledovejch kurvach" a vyrazili se dolu najist a napit, protoze tma uz byla kolem pekne rozlezla.

Jidlo na Pripluvove Pavlickaci, coz je vskutku velmi zajimavy napad, nebudu popisovat, potreba videt. Pak rum z PETky, ktery nam nejak furt zbyval ve vetsim mnozstvi. Karaf pije Slivovicu, protoze mu rum nechutna, kde to sme? :) Radne v poradku, rum uz u dna, zacina snezit. Co se da delat, prece jen jsem ten stan nevezl zbytecne, stavim tento, dopijime rum a jdeme chrochro. Nejak jsem asi pred sebou delal machra nebo co, v noci zima jako svina, no jo, nevlezl jsem si do druheho spacaku. Napravuju to a chrochro je pohoda az do rana.

V nedeli uz nikam nelezeme, jen nabirame vodu z mistniho potoka, ktery vypada velmi ciste a jedeme zpatky domu. Po ceste davame nekolik zastavek, fotime se napriklad s rukou z retezu a tak podobne. Taky se zastavujeme v motorestu Lucky, ktery lezi kousek za hranici a kam se chodi ohrivat slecny od silnice. Prijezdem do Trebice nekdy kolem 17:00 akce konci, sem stastnej a unavenej, rano vstavani 4:50, no radost.

Odkazy:

Expedicni logo
Fotky z Pripluvova digitalu
Info o Maltatalu [EN]
Info o Maltatalu [CZ]

Přidej příprcek: