Velky ChroChro me povolal

kategorie: vse
publikoval: robo
datum a čas: 09-04-2003 12:14:00

Z kraje dortu, bych chtel upozornit na vskutku maly update cc2k3, nemaleho vsak vyznamu.
Tem co jeste nevi, bych chtel oznamit, ze me bude problem zastihnout v CR, protoze se v nedeli presouvam do Holandska, presneji do mesta Enschede, ktere jsem mel tedy jistou dobu problem vyslovit, az jsem se dozvedel, ze nejlip to zni, kdyz se to proste vyslovi tak, jak se to pise :). V praci jsme holandanum zacli pracovne rikat Chrochti, nebo Chrochro, jak jsme byli upozorneni nasi asistentkou, Chrocht v prekladu do Cestiny, znamena kanal. Nejdulezitejsi vec ale je, ze pokud to bude jen trochu mozne, tak jste vsichni zvani do holandska, prijedte v dobrem rozmaru, trochu ho jeste vylepsime :-). Az budu na miste, budu samozrejme informovat, stay tuned.

Hisotrická událost, nedavno jsem si řekl, že je čas na historický mezník, tímto mezníkem je použití češtiny ne cestiny v článku. Zatím nevím, jestli se to stane pravidlem, spíš bych řekl, že ne. Všechno to má souvislost s tím, že ještě nedavno jsem na linuxu vůbec češtinu neměl rozchozenou, dnes je však situace jiná. Tak to zkouším :-).

Ponořím-li se znovu do historie, můžu velmi Kladně zhodnotit akci, která se konala u Saši v jeho novém bytě, namátkou vyberu akci otevírání vína, která byla velmi zábavná, špunt tam prostě držel takovým způsobem, že nám trvalo dobrou půlhodinku ho vyrvat ven. Saša s Janou nám připravili chlebičky, za což jim posílám nehynoucí díky, stejně tak za jednohubky. Abych se dostal k jejich bytu, dobrá prostora s postelema ve stylu jomůf byt, tzn dřevěná deska asi 1.5 metru nad podlahou, nahoru se leze po žebříku. Prostě v klidu byt.
Pokračuji dále, probíraje záznamy v diáři, měl jsem taky dovolenou, to jsme letos poprvé s Ivčou jeli stopem, z Phy do Třibič, no jo, s ženskou to jde jedna báseň, žádná velká čekačka, zítra mě to čeká znovu.
O víkendu se děly věci, doma jsme bourali komín, což byla byla zas po nějaké době manuální práce, uzil jsem si to dobře, sranda byla taky. Odpoledne byla v plánu Lorenzova stuha, což je každopůlroční akce ku přílezitosti otevírání respektive zavírání řeky. Je to závod, který se jede na pramicích do jistého místa na řece, odkud se poté posádka vrací, zase samozřejmě na pramici na start, který se vracením samovolně proměnil v cíl. Stopuje se čas, byli jsme pátí, vinu bych svedl na kormidelníka, který řídil naprosto lameroidně a eště bych našel vinu v sedačce, na které jsem seděl, protože tato se propadla.
Večer jsem měl domluvené dělání fotek u jednoho kámoše, který ma zrovna roztahanou laboratoř v jeho fotokomoře. Bylo to domluvené na 23:00, tak jsem zašel ještě na pivko a posilněn jsem dorazil. Procedura to byla uplně krásná, leč ve 4:00 ráno jsme už sotva stáli na nohou, tak jsme to nechali na druhý den. Ale byla to veliká nádhera dělat si ty svoje vlastní fotky od začátku do konce, i když se jich hodne nepovedlo, bylo to super.

Přidej příprcek: