Rumunsko 2002 [3.9. - 16.9.]

kategorie: vse
publikoval: robo
datum a čas: 10-02-2003 15:55:00

Den osmy [10.9.]

7:30 Vstavame, bolehlav na urovni, Ctyriactyricatnik spi, nechavame mu na stole nejake penize. To v cem jsme dosud byli se jmenuje Baia Borsa, prava Borsa se nachazi o nekolik kilometru dale,t am je nas cil. Mame stesti a chytame stop z Baia Borsa do Borsy, tady chvilku sedime a sledujeme okoli, tu luxusni obleceni, tu holinky a radiovka, konske povozy, mercedes.

10:00 Kupujeme nezbytnosti a vyrazime na horu Pietrosul, 2303m.

12:30Je tak pekne, ze koprime na louce a vyhrivame se na slunicku. Zacalo mirne pokapavat, vsechno balime pokracujem. Hledali jsme nejakou zkratku, az jsme zabloudili, i lesni pesinak je pryc, smer je jasny, nahoru. Po silene ceste vzhuru nachazime puvodni cestu, po te se jeste kousek vypravujeme, ale hledame uz kam batoh slozit a kde stan postavit.

18:00 Je poradna klada, lezeme do stanu pri prvni mozne prilezitosti, zde i varime. Spime.



Den sedmy [9.9.]

9:15 Hrabeme se ze stanu a hned varime caj. Snidane bude klasika chleba syr, salam. Padlo par snimecku, protoze o nec lepe videt.

15:40 Sedime v hospode v Borse. Mezitim jsme sesli cestou pripominajici tankodrom z hor. Dole krajina pripominala sceny z Cobra se Slyem. Tovarny, lomy, pily skladky odpadku, smrad. V Borse se stacilo prvnimu chlapikovi zminit: "bere" a ihned je nam ukazovana cesta k hospode kolem vystavniho kostela. Sedime s nasim Pruvodcem v hospode, srkame Ursus, on nealko cosi. V chajde bohuzel nevarili. Hospoda fungovala i jako obchod (magazin), takze jsme zde nakoupili potrebne veci na dalsi cestu, jen chleba bohuzel nemeli. Pruvodce se vypravil ven, zakratko je ve dverich a nese nam chleba, penize nechtel. Premluvil nas, abychom se sli podivat k nemu domu. Vedl nas do kopce, rikal, ze maka v dolech. Jeho dum byl vybaveny drahym nabytkem, koberce na stenach. Zacal do nas lit tresnovici z salku na kavu. Predstavil nam zenu, 5 deti, psa, kocku a pavouka Herberta. Doslo i na foceni, na coz se vsichni nalezite pripravili - vetsinou prevlekli. Zacali nam nabizet dceru, jestli se s ni chceme ?ozenit?. Najednou nam jeho manzelka nazancila, ze je cas vypadnout. Vzali jsme si adresu. Zacalo prset. Kdepak je asi nejblizsi hospoda?

18:00 Hospoda se dvema hostimi. Ihned se davame do reci, oba jsou uz radne upraveni. Starsi z nich slavi pry 44 narozeniny. Dostavaji slivovicu a fernet. Slivovica vypita, fernet zachranen. Mladsi z nich nam koupil flsku chlastu na cestu. Hospoda zavira a starsi, Ctyriactyricatnik kupuje dalsi pulcak koralky, zve nas k sobe domu. Prijimame a u nej oma probiha kalba jak ma byt. V kole parby se mihaji dve jeho pekne dcery, dostavame Ctyriactyricatnikovu postel, neodporujeme, nema to cenu. Jdu spat na kasi, Jara kali dal.



Den sesty [8.9.]

9:00 Hrabeme se ze stanu a varime caj z boruvci, ktereho si teze syte dopravame.

13:00 Vyrazime.

13:42 Orientujeme mapu, smer je Vychod, tak tam jdeme. Jsme oba docela dost unaveni a to slunce pali jen, kdyz prichazime k salasi, kde sedi Kluk, ktereho se ptame: "apa"? voda. Cosi drmoli a nese nam plechac zlute tekutiny. Tu pijeme, nechutna spatne, ale ani dobre, je z toho citit nejake pribuzenstvo s mlekem. Voda je tady cenna, pije se ponejvice toto (par lidi mi reklo, ze by to mohla byt zincica). Dostavame dvoulitrovku zlute tekutiny. Chteli jsme si koupit neco syra, nakup neprobehl, Kluk nam proste donesl talir se syrem i tvarohem v dostatecnem mnozstvi pro nas dva. Tvaroh je super, rozplyva se na jazyku. Davame mu za to cigara, penize nechce. Vytycujeme se dnesni cil, louku v dali. Dochazime nam voda, ale vtom nachazime horsky potucek, kde si cistime zuby a plnime lahve vodou, vylevajice 2 litry zluteho napoje.

17:45Prichazime na vytycene misto, varime brambory s fazoli pak caj, stavime stan. Fouka studeny vichr, lezem rychle do stanu.



Den paty [7.9.]

Vstavame, neni divu, prvni. varime obvykly caj. Davame ochutnat slivovicu, moc nechutna. Nechavame si poradit cestu do Borsi, hygiena a voda do lahvi.

11:45 Prijimame pozvani na obed, kde se serviruje nekolik jidel. Dostavame dva plechovkove Ursusy na cestu a s plnymi brichy se odchazime sbalit.

12:45 Jde se udelat spolecna fotka, od Sefa policie si beru adresu kam zaslat foto. Larevedere jsou posledni slova.

13:00 Vychazime a nedbame rady jit na dalsi stanici a ihned se lesni cestou stacime doprava na jihozapad. Davam si koupani pod malym vodovpadem v ledove studene ricce. Hrabeme se nahoru, lesem loukami, korytem ricky, ktera musi byt vemi potentni, v lete. Ujisteni, ze jsme na spravnem kopci/ hore jsme oslavili Ursusem. Splhame furt vic nahoru a kochame se pritom vyhledem. Skoda jen, ze mlha je rozprostrena do dali. Slysime jen zvonky, beceni a stekot psu na stado ovci. Nic jineho.

17:30 Jsme ulne nahore na hrebenu, blizi se k nam dve tecky. Koching.

18:00 Dve tecky jsou dva kluci z nemecka, davame rec, oni poskytuji cokoladu, my slivku a ferneta a papirky na baleni.

19:00Stavime stan, varime veceri, rozdelavame ohen a davame speka. Mudrujeme o tom, jak daleko je videt ohen paleny primo na hrebeni. V tom se vdali objevuji svetla auta. Jsme mirne dost presvedceni, ze je to pohranicni policie. Dusime ohen, nakonec se nic nekona. Jdem spat.



Den ctvrty [6.9.]

12:00 Hrabeme se ze sauny, eee teda stanu a ihned vzapeti nas z meze za stanem zdravi postarsi pan, posleze vypada, ze chce s necim pomoct. Jdeme za nim a on nam dava brambory, do polevky k obedu budou jak med, tedy ke snidani, chtel jsem rict... Za chvili prichazi dalsi chlapik, ten nam pro zmenu nese krasne chladnou vodu ze studny, amerika hadra. Dali jsme mu cigara. A to uz vidime, ze se knam blizi dalsi pan ze vsi a ten je zvedavy na to, odkud jsme. Dostava cigaro a my radu. Mirime pro vodu do studny. Je tu zas uplne jiny chlapik, ktery nam vytahuje vedro vody ze studny, dava nam ochutnat, jestli ano/ne. My samozrejme ANO, protoze to byla voda jako lusk. Behem nasi slastne chvilky s vodou utika kolem nas byk majitele domu se studnou, branka je otevrena, byk utika za roh, nasledne je chycen a tazen na vedlejsi zahradu, kde je podriznut. Odchazime s pozdravem Larevedere. Jdeme na stopa do Viseu de Sus. Vesely ridic nam, za malou chvili stavi u krajnice a my se zvuku rumunskych pisni suneme do Viseu de Sus. Tady jest treba si nakoupiti aby na horu vystoupiti bylo mozno, potraviny, vodu, tuzku a chleba. Ted je cas vyzkouset par piv v mistni hospode. Pijeme Ursus, pokecavame, pokurujeme a najednou od cisnika - dustojneho pana chceme jidlo, s timto si velmi nerozumime, ale za nedlouhou chvili jiz do sebe soukame jakesi prsty z mleteho masa s horcici a trochou krve. Po jistem case je potreba vyrazit. Odchazime s pozdravem panu dustojnemu a hledame misto, odkud kazdy den vyjizdi vlacek po 130 let stare uzkorozchodne trati do hor. Na miste jsme se dozvedeli, ze uzkorozchodka jede/nejede. Pan Nejede nas tahne k sobe do domu, kde nam nabizi nocleh ve vlastnim dome za 80.000LEI (~80Kc). Rika, ze dalsi lokalka jede az rano. Je 18:00 vecer. Dekujeme, davame panu Nejede panaka slivovice a odchazime se podivadi, jestli nejede. Nejede, ale nejaci panove chystaji kalbu a veci nakladaji do trech VW na kolejich. Ptame se jestli jedou a oni, ze ano. po dvou hodinach nakladani a nalevani se nakladanym jsme zjistili, ze tito panove jsou asi nejspis policajti a jedou kalit do hor. Ne vsichni byli policiste. Dva z nich umeli anglicky. Jakmile nalozili i nas, zacalo nalevani pivem a konzumace jejich chleba s pastikou. Probehlo nekolik az hodinu dlouhych zastavek. Pritom jsme tam v tom kruhu chlastajicich a zpivajicjich rumunu sedeli my dva a lomili pivko. Jeden z nich se nam predstavil jako policejni sef v Baia Mare, druhy jako veterinar, treti manazer transportni firmy, ctvrty bodyguard, paty manazer vyrobny balene vody, kseftar s lednickam. Dohromady ze pry tvori fotbalovy tym. Na programu byly tez rumunske lidove pisne, ktere nam byly vysvetleny Policejnim sefem, kdyz doznely.

23:30Prijizdime do stanice Valea Babei, kde se nachazime na na stanici pohranicni policie. Je velmi luxusne zarizena. Policejni sef rika, ze ma pres 20 luzek a ihned vse ukazuje a nabizi, ze muzeme prespat. Dekuju mu a jdeme stavet stan. Jizda nahoru nas stala 100.000LEI.



Den treti [5.9.]

06:00 Budim se a slysim, jak dest bubnuje na nas stan, rikam: "doprdele" a usinam, potom se budim jeste parkrat, rikam to same...

09:00 Konecne lezeme ze stanu, neprsi, varime caj, snidame, je pohoda

10:00 Vyrazime stopovat na Oradeu, po chvili zjistuju, ze jsem potratil i posledni propisku, kterou jsem mel, asi mi vypadla z kapsacu - fok

10:10 Po chvili truchleni, nachazim svou propisku pod nasim stanem, kdyz ho balime

10:45 Mame stop pravdepodobne az do Oradei, je to Rumun, umi anglicky, dava nam nejake rady ohledne chovani v Rumunsku, vypada na dobryho cloveka, ptam se ho na nejake bezne Rumunske vyrazivo, jako je: pivo - [bere], kolik stoji pivo - [gd kosta bere], dobry den - [buna zyva], nashledanou - [larevedere], dobre rano - [buna divinaca], dobry vecer - [buna seara], dobrou noc - [nokte puna], vlak - [trent], vlakac - [gara], dekuji - [mulcu mesk]

12:00 Prekracujeme Madarske hranice a cekame na ve fronte do Rumunska, "fronta" ma 5 aut a ceka se opravdu velmi dlouho, menime na doporuceni penize, 100EUR, razem jsou z nas multimilionari, mame 3180000LEI

13:00 Jsme v Rumunsku!! Sedime na benzince za hranici a cekame, jestli nas nekdo hodi do Baia Mare. Nas minuly ridic totiz domluvil se znamym pumparem. ze tento se bude ptat projizdejicich ridicu, zda by nas nesvezli. Na pumpe je jeste nekolik dalsich lidi, kteri jak se zda, nemaji co na praci, tak vykecavaji a pokuruji. Vedle je obchod, kupujeme Schweppes, stoji 34000LEI, prodavacka je mlada holka a je moooc pekna, je vlastne prvni Rumunka, kterou vidime. Samozrejme se tesime na dalsi cestu.

16:25 Posteloval jsem hodinky o hodinu dopredu (pricetl jsem proste hodinu k nasemu casu), Jara drzi nas stredoevropsky cas. Zrovna sedime ve vlaku z Oradei do Viseu de Jos. Z benzinky jsme zacali stopovat na vlastni pest, nebavilo nas cekat na pumpare, stejne tam nemel moc velky provoz. Zastavil nam postarsi ridic autobusu, jel sam, nic za svezeni nechtel a byl v pohode. (Radu, ze mame zkusit autobus, jsme dostali od kluka na pumpe - prodaval tam nejake vyrezavane veci) Autobus nas hodil nejake 4Km smerem na Oradeu. Na radu ridice jsme sli na tramvaj, ktera mela mit konecnou nedaleko a pry jezdi az na nadrazi. Cestou po krajnici jsme narazili na dodavku WV, cekala tam uz hodnou chvili a ja jsem jen tak ukazal nasi ceduli ORADEA, chlapek kyvl a odvezl nas tam, nic nechtel. Na miste, kde nas vysadil, me prepadl pocit uplne ztracenosti, az najednou, zachytny bod - tramvaje. Od nejake pani jsme dostali radu, kde si koupit [billet] - listek a od pana jsme pochytili, ze v Oradee jezdi vsechny tramvaje jednu trasu a to okolo mesta, tudiz je uplne jedno, na kterou nasedneme - vsechny jedou pres nadrazi. Pan umel obstojne anglicky a listek stal 12000LEI. V tramvaji jsme cvakli listek ve starodavnem mechanickem cvakaci - mnozi jiste jeste pamatuji, i u nas takove byly. Dobre jsme udelali, ze jsme se nedrzeli prazske praxe s jizdou na cerno. Na zhruba 5 zastavce nas brali revizori. Nadrazi jsme poznali hned, radsi jsme se zeptali, vystoupili a sli hledat spoj do Viseu de Jos. Pani v pokladne cosi rekla, napsala nam spoj na papirek a my vyrazili k pokladne cislo 8. Tam sedela pani tlustsiho charakteru, ktera byla velmi chapava a mzikem jsme meli dva listky v cene 450,000LEI (dohromady). V 16:12 jsme dobehli na nastupiste cislo 3. odkud nam v 16:14 odjizdel vlak, vlaky v Rumunsku jsou na urovni, takze jsme nastoupili a presne v 16:14 vlak s nami na palube odfrcel.
Uplne jsem zapomnel popsat nadrazi v Oradei. Pomerne spinave, nadrazni hala byla pomerne prazdna, mozna nejvic lidi co tam postavalo bylo typu "policajt/vojak v maskacich se samopalem v ruce"

19:15 Prijizdime do Cluj Napoca a mne dochazi napln v propisce, LOL. Nastesti nachazim v baglu jinou tuzku a pokracuju...

20:00 Hledame hospodu, kde bychom svlazili hrdlo nejakym dobrym napojem. Po nejakych 20 minutach chuze smerem do centra (pravdepodobne :), kdy kolem nas jezdi tramvaje made in Czechoslovakia a frci jak mercedesy nejnovejsich rad, tak vsudypritomne dacie, zalezame do hospody s nazvem Music Pub. Pivko stoji 11000LEI a je na nem etiketa Klos. Hodne nas prekvapuje, ze nemaji rumunske pivo, dalsi zajimava vec je, ze nemaji sklenice a lejou to do plastikovych kelimku.To nas ale nemuze nijak odradit od zameru alespon trochu si oblbnout cumak, nakonec to pivo neni spatny, dokonce bych si dovolil rict, ze nam velmi chutna, protoze teplota dobra a tekutost na vytecnou. Taky nemaji panaky, coz nam kali plany na kalbu. Vsichni umi nejakym zpusobem (vetsinou dobrym) anglicky, davame se do hovoru se dvema kluky, kteri nam po delsim vysvetlovani pomahaji zjistit, kam to vlastne jedeme - na jizdence totiz neni napsano Viseu de Jos, nybrz Salva. Tito dva odchazeji a my se davame do reci s bandou priblizne 6 lidi, z nichz vetsina jsou studenti IT, C++ a BSD :-))). Dobry pokec, rikaji nam nejake IT vtipy, ktere jsem vetsinou nepochopil... Balime si cigarka a nabizime tabak v pleno, oni koukaji pomerne vyjevene a pak nam dochazi, ze si snad mysli, ze je to huleni, bali ten tabak do kuzelu a posilaji ho kolme stolu. Dochazi mi, ze je cas vysvetlit jim, jak se veci maji.

21:40 Odchazime z Music pubu a loucime se s nimi, diky za dobry pokec. 21:52 nam jede vlak do jiz zminovane Salvy. Pred nadrazim ve fontance cepujeme vodu a jako posledni nasedame do narvaneho vlaku. Treba zde podotknout, ze Cluj Napoca na nas zapusobilo moc dobrym dojmem, o moc cistejsi a prijemnejsi mesto nez spinava Oradea. Ve vlaku jsme hledali volne misto, az jsme takove nasli ve vagonu c. 7. Osazenstvo kupe zvlastne kouka a za chvili nam dochazi, ze tento vlak je mistenkovy, my mistenky mame, jenze do vagonu c. 14. Vyborne, nadherna masaz se propletat pres 7 vagonu nacpanejma ulickama, nase mega-bagly jsou taky velmi napomocne. Nasli jsme tedy nase kupe, bylo uz uplne obsazene :-), dohadovat se s rumunama o misto nam pripadalo, jako ztrata casu, navic, kdyz vedle je kupe temer prazdne, osazenstvo tvori pouze holka+kluk - zasedame tam. Byli trosku disco, Bravo atd, ale jinak v klidu. Neumi ani slovo anglicky, takze rukama nohama. Tehdy jsem zjistil, ze jsem ve vagonu c. 7. zapomnel lahev s vodou - uz jsem ale opravdu nemel chut zazit cestu zpet, tak jsme to nechali byt... Disco parecek zacal neco vykladat o mafii ve vlaku v podobe pruvodcich, nerozumneli jsme jim temer kloudneho slova, ale mafia jo a taky to bylo tesne po kontrole pruvodcimi, trosku jsme znejisteli, ale vubec nic se nestalo. Po chvili k nam prisedla holka, ktera se jmenovala Mariana a chtela, aby jsme ji rikali Uana, dobre si to pamatuju, protoze to znelo velmi napadne podobne jako nase slovo "vana" :-). Umela dobre anglicky a rikala o sobe, ze nespala 3 dny, cemuz jsme neverili ani zbla, protoze byla hyper. Byl s ni dobry pokec, ale nijak se mi nepodarilo z ni dostat, co vlastne dela, furt se vykrucovala, treba byla kurva, kdyz se na to tak zpetne divam... Tady v kupe jsme na vlastni oci videli, jak se nepouzivaji odpadkove kose i kdyz je jednodussi ho pouzit - v kupe byl klasicky pod oknem, ale oni radsi otevrou okno a vsechno hazi ven.

23:40 Prijizdime do Salvy, kde hned na nadrazi potkavame jednoho NemcoRumuna, ktery zije v nemecku, ale jeho mama je Rumunka. Rikal, ze je fotograf a uz mesic cestuje sam po Rumunsku. Pozval nas na jeho caj, ktery jsme uvarili na nastupisti - rikal, ze to tak bude lepsi, ze nas neuvidi tolik lidi, protoze pry by se urcite sli podivat a nebylo by to moc prijemne. Jeho bagl byl neuveritelnym zpusobem zbaleny, kazdicke misto vyuzite na maximum, pak nesl jeste brasnu s fotovybavenim. Moc prijemne se s nim povidalo a zjistili jsme, ze cekame na spolecny vlak, ktery nam jede za 4 hodiny. Dalijsme speka, byla tezka pohoda a taky velka zima. U okynka s prodejem listku se nam zeptal (umel perfektne rumunsky), kam to vlastne mame listky, tim jsme zjistili, ze jsou opravdu az do Viseu de Jos. Taky byl moc stastny, ze si od nas muze zabalit cigarko, balil si cigarka tluste jak noha a kouril jak o zivot. Byli jsme uz tak unaveni, ze se nam ani mluvit nechtelo, takze zbytek cesty probehl bez reci. On vystupoval jednu zastavku pred nami, tak jsme se rozloucili, vymenili emaily a my jeli dal jeste o jednu zastavku (=30minut).

06:30 Prijizdime do Viseu de Jos uplne mrtvi, lidi jdou do prace, nasedaji do pristavenych autobusu a my hledame, kde padnout a pokud mozno nevedet o svete. Trva to celou vecnost, pricemz pro jistotu zjistujeme, ze jsme se vydali na uplne opacnou stranu, nez jsme meli jit, ale uz je to jedno. Po ceste potkavame stare pani, jak miri do kostela. Objevujeme uzkou ulicku mezi domy a zahradami, prochazime ji a vtom jsme na louce ozarene rannim sluncem, stavime stan a jdeme spat. Je 7:30 rano.



Den druhy [4.9.]

07:00 Budicek a vyrazime hledat nase kamiony

07:30 Bingo, zasedame k nim a davame kratkou rec nez se zase fronta pohne o svych 10 metru smer Slovensko-Madarske hranice

10:30 Prekracujeme madarskou hranici ponekud zvlastnim zpusobem - prujezdem pro kamiony, nikdo si nas nevsima... Jiz jsme 100 metru za hranici, kdyz vtom slysime volani, otocka zajistuje vyhled na snazivou madarskou celni urednici, prichazime bliz a ona se pta kudy jsme se sem dostali atd, houby si rozumime, tak ji davame pasy. Cekame na ne pekelne dlouho, konecne je dostavame a jdeme cekat na nase ridice. Sedime tesne za celnici na ostruvku travy mezi silnicemi a vetrame spacaky, ponozky a plice. Kamiony musi projit narocnou kontrolou, jak tak cekame, zkousim stopovat. Poprve nam zastavuji nejaci prazaci, jedou blizko rumunskych hranic v jinou stranu nez my, odmitame je, coz pozdeji zjistujeme jako chybu, ale nevadi... Stopujeme dal, projizdi kamion a rika, ze nas muze hodit do Szolnok, kyvam, ze ne a vzapeti pri pohledu do mapy nadavam sproste a jara taky, pekne jsme to podelali, Szolnok je totiz nasim smerem a je to uz druha pulka Madarska pri ceste do Rumunska. Konecne jednou nase domluvene spoje

15:00 Jsme v Budapesti, ucime se madarsky dobry den - "Juna potki uano", objizdime Budapest po okruhu M0 a mirime na silnici c. 4, dale se dozvidame dekuji = "kosenem" (prehlasovane o)

16:00 Loucime se s nasi dopravou panakem slivovice a jdeme hledat vypadovku z Budapesti, ktera pry neni daleko. Nachazime ji celkem bez problemu, ale jsme v centru. Proto se ptam lidi, zkousim to anglicky, rukama nohama, nikdo mi nerozumi a kdyz umi anglicky, tak nerozumi "hitchiking" a vubec jsou nejaci natvrdli. To uz nam rikali kamionaci, ze s Madarama je rec jako s Madarama. Nakonec potkavame par, on umi trochu anglicky, ona je ruska, chvilku mluvime s nim - zbytecne, zkousime to s ruskou a jde to! my mluvime cesko-rusky a ona jen rusky a rozumime si. Jenze jak na potvoru nejsou schopni nam vysvetlit, jak se dostaneme na okraj Budapesti, proto po chvili ukazuji at jdeme s nimi, jdeme s nimi, oni berou vlastni auto a vezou nas na kraj Budapesti na vypadovku na nas jiz dobre znamy Szolnok

17:00 Chytame prvniho stopa na nasi ceste z Budapesti, je to Skoda 120, kterou ridi _velmi_ tlusta matka a vedle ni sedi skoro _velmi_ tlusty syn, jedou pouze do Manoru asi 20 Km za Budapest a jedeme to dost dlouho, protoze Budapest megamesto s ucpanou dopravou, nemluvime a za chvili vysedame

17:45 Na prvni mavnuti nam zastavuje ridic Kamionu, se kterym si rozumime snad jen to, ze nas vezme do Cegledu, po ceste mijime ceduli, ktera ukazuje do mesta Kava a za chvili na to projizdime vesnici Pills

19:00 Jsme v Cegledu a zase zacinaji stipat komari, fujjjjjj, ael brzy chytame dalsiho stopa v podobe dvou kluku, asi maliru pokoju, kteri nas svezou asi jen 5Km, ale dik za ne

19:30 Jedeme dal, nabral nas Kluk s holkou, ani jeden neumi anglicky a poslouchaji hodne spatne radio, v kufru (maji hatchback) vezou psa, ktery vypada jako mrtvy, ale asi neni...

20:30 Vysazuji nas za Torokszentmiklos a my jdeme hned hledat misto na spani, po zkusenostech z predchoziho spani stavime stan a vevnitr se smejeme vsem komarum sveta, usiname



Den prvni [3.9.]

06:00 Budik ;-)

06:30 Vstavam

07:35 Vychazim z domu, abych nestihl spicha s Jarou v 8:00 na Chodove

08:18 Jsem na Chodove u pandulaka a Jara prichazi 8:20, v metru ho zdrzel revizor, je o 400,- lehci...

08:50 Snidane v BIGBille

09:10 Zacatek stopovani

10:00 Chytame stopa, je to nemec a jede do Brna, posloucha vaznou hudbu a vypada ze se v ni i vyzna. Par flaku co hrajou se mi libi a pobrukuju si je jeste alespon dva dny

11:38 Jsme v Brne na vypadovce na Bratislavu, obcerstveni

12:35 Stale v Brne na stejnem miste a tim rozdilem, ze jsme po obede (60,-)

15:00 Zpatky na parkovisti, kde jsme si davali obed, z dalnice nas vyhnali policajti (pekne napruzeni), nalada upada, takze davame panaka slivky. Domlouvame si odvoz na Slovenske hranice, ale ridic ceka na papiry od nakladu, tak jen tak lezime na travniku u pumpy, kolem nas si to auta svisti a my si davame cigarko a stopujeme vsede.

15:45 Chytame jiny kamion, ridic je pohodar (kdo jiny nez pohodar by zastavil dvema rizkum, co jsou vyvaleni na trave a vsede ukazuji ceduli "BA") a dozvidame se ze ma cestu az do Budapesti a hodi nas tam. Navic vyklada blizko vypadovky na Oradeu. Nalada se zlepsila, taky jsme zjistili, ze veze nealko pivo :-)

16:30 Breclav, pumpa, pri pive cekame jeho kamose, se kterym maji jet do Budapesti

17:00 Je tady a my vyrazime smer Cesko-Slovenska hranice, pocasi je proste super

17:17 Hodonin, a nas ridic hlasi: "Vetsina veci bez alkoholu stoji za hovno"

18:00 Holic, Cesko-Slovenska hranice, sedime v bufaci uz na Slovenske strane, tesne za celnici a celime utokum dravych komaru, pri predstave noci stravene s nimi mi jde mraz po zadech. Mistni stamgasti jsou pohodari a vypadaji, ze uz trochu popili, jeden z nich se jmenuje Leos a snazi se premluvit celniky, ktere dobre zna, aby nam do pasu dali razitko "nezadouci" :-). Dokonce jednoho ukecava, aby mi jeste jednou zkontroloval pas, jestli s nim vubec muzu do zahranici.

20:00 Porad v tom samem bufetu s porad novymi komary, mrtvoly starych se kolem nas vrsi a nase nohy a ruce a usi bobtnaji od stipancu, jinak jsme zahaleni ve vsem co mame. Cucame uz druhy Corgon - pivo a kamion furt nikde. Bufac se bude zavirat, jsme posledni hosti.

20:05 Pry zaviraji v 20:00, takze koncime, presouvame se k silnici a vyhlizime

21:00 Odchazime smer mesto Holic, protoze nas domluveny kamion stale nejede

21:10 Nas nabira nas domluveny kamion a jedeme dal, Jara naseda do kamionu ke kamaradovi, ktery se pripojil v Breclavi. Slovensti fizlove maji kontrolu na silnici, my projedeme fpoho, ale Jaruv kamion zastavuji, nastesti se nic nedeje a jede se dal.

00:30 Rajka, Slovensko-Madarsky prechod, jdeme spat do pole vedle silnice, ceka nas udesna noc, kdy bojujeme s komary, ve spacaku se neda byt, protoze je v nem vedro, spoceni vylezame ven, ale tam uz cekaji komari, temer neresitelna situace, jsou vsude, i kdyz uz se lovek rozhodne se teda zachumlat do spacaku a zacit se potit, najdou si cestu dovnitr, silenost. Proto se oblekam do vsech svych hadru a jdu spat bez spacaku a pres hlavu si hazim prave spacak, da se to. Jara zacal ignorovat, takze proste lezi ve spacaku a snazi se usnout.

Přidej příprcek:






robo
14-07-2005 22:34:28 Σ B @ 6430 #^

dohaje, dyt tenhle text neni dokoncenej, dnem osmym to tady konci... ej, to je pohoda zavzpominat do doby pred dvema lety, nastesti jeste existuje papirovy denik! :) johoho